Článek
Sněmovna už dříve v rámci novely zákona o zaměstnanosti schválila zvýšení z 9500 na 10 500 korun měsíčně. Senát však dolní parlamentní komoře návrh vrátil a požadoval zvýšení na dvanáct tisíc.
Během rozpravy se proti tomu postavil ministr financí Pilný. „Měli bychom to dělat systémově, ne salámovou metodou. Pokud budete hlasovat pro senátní verzi, dopad na rozpočet je půl miliardy. A na to není v rozpočtu pamatováno,“ varoval.
Zdůraznil, že pokud bude sociální demokracie nadále trvat na svých návrzích na zvyšování platů, tak je probíraná novela naprosto nerealistická.
Pilnému oponovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Já bych k tomu podotkla, že chceme, aby lidé s určitými znevýhodněními pracovali. Co se týče platů - já si říkám, co bychom asi jako vláda měli dělat teď v době ekonomického růstu?“ tázala se řečnicky.
Pro byla ČSSD, TOP 09 i ODS
Když byla krize, tak se podle ní akceptovalo, že se nenavyšovala minimální mzda. „Ale teď jsme v období ekonomického růstu. Takže si nedovedu představit, že bych jako členka vlády nenavrhovala růst minimální mzdy,“ prohlásila.
Pro senátní verzi nakonec hlasovalo 88 poslanců ze 156 přítomných. Vytvořila se při tom zajímavá koalice. Ruku zvedla většina zákonodárců z koaličních ČSSD a KDU-ČSL, ale návrh podpořily i opoziční TOP 09 a ODS. Proti byli poslanci ANO. Na hlasování se můžete podívat zde.