Příspěvek na lyžáky bude nejdřív v roce 2024

„Správní rada se tímto podnětem nezabývala, nicméně ho zpracovává vedení VZP. Budeme se jím zabývat,“ uvedl v pondělí předseda správní rady VZP a poslanec KDU-ČSL Tom Philipp.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek potvrdil, že pojišťovna na možnosti zavést příspěvek na lyžařské kurzy pracuje. „Chceme o tom diskutovat i proto, že ostatní pojišťovny ve svém portfoliu takový příspěvek mají,“ uvedl.

Muselo by se podle něj diskutovat o parametrech, které by naplňovaly poslání preventivních programů. „Musíme racionálně diskutovat o tom, zda pro další rok vytvoříme prostor pro případnou rozpočtovou změnu a zajištění zdrojů,“ dodal.

Ostatní příspěvky VZP se pohybují nejčastěji v řádech stovek až tisíce korun, vyšší jsou například na speciální diety pro nemocné děti. VZP dětem přispívá například na pohybové aktivity nebo neplacená očkování.

Stále více peněz z veřejného zdravotního pojištění míří do specializovaných center, v nichž se lidé léčí se závažnými nemocemi. Za první tři kvartály letoška za tato centra VZP vynaložila 13 miliard, o 1,4 miliardy více než za stejnou dobu loni.

Místopředsedkyně správní rady VZP Věra Adámková (ANO) uvedla, že největší růst výdajů byl u cystické fibrózy, vzácné genetické nemoci, která postihuje především plíce. Zde pojišťovna vydala za první tři čtvrtletí o 542 milionů víc než loni. Neznamená to ale, že by narůstal počet pacientů, pojišťovny totiž od začátku letošního roku hradí lék Kaftrio, který je pro léčbu dříve nevyléčitelné nemoci revoluční. „Také šlo více peněz do diagnostiky, ale v nejvyšší míře je to samozřejmě kvůli léku,“ upřesnila pro Právo Adámková.

Ve specializovaných centrech se léčilo od začátku roku 59 500 klientů VZP, z toho 600 ukrajinských občanů. „Významný nárůst nákladů je také u hematoonkologie, léčby nádorů plic a prsu, a také u oftalmologie,“ doplnila Adámková.

Na léčbu ukrajinských uprchlíků šlo letos ze zdravotního pojištění 1,13 miliardy korun. Nějakou zdravotní péči čerpalo dosud 140 tisíc ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod 5000 korun. U 54 osob byla dražší než mi­lion korun.

„Jedná se například o léčbu onkologických pacientů, léčbu antivirotiky, chronické hepatitidy, roztroušené sklerózy, cystické fibrózy a podobně,“ uvedla pro Právo mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Nejčastěji podle ní ale v ČR Ukrajinci chodí na běžné prohlídky, zubařské zákroky či léčí nachlazení.