Přísnější definice znásilnění založená na nesouhlasu začíná platit

Podle dosavadní právní praxe byl u znásilnění potřeba přítomný prvek násilí, pohrůžky násilí nebo zneužití tzv. bezbrannosti. Zákonodárci ale definici, a tedy tím i penzum činů, které lze za znásilnění považovat, schválením novely trestního zákoníku rozšířili.

„Jde o krok správným směrem. Návrh zákona přispívá ke zvýšení ochrany obětí sexuálního násilí,“ řekl k tomu v dubnu po jednomyslném schválení předlohy Poslaneckou sněmovnou ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Úprava pracuje s principem „ne znamená ne“. Za znásilnění tak bude považována každá soulož, anální, orální styk či srovnatelné praktiky, se kterými někdo nebude souhlasit a dá to najevo například slovně, pláčem, gestem, odporem či zaujetím obranného postoje. Trestní sazba se zvyšuje na rozmezí od dvou do deseti let, oproti dosavadním šesti měsícům až pěti letům.

Všechny ostatní sexuální praktiky, při kterých nedochází k penetraci, budou novým trestným činem, a to sexuálním útokem. Pokud pachatel při znásilnění nebo i sexuálním útoku použije zbraň, trestní sazba může být vyšší.

Použití zbraně povede u sexuálního útoku i u znásilnění podle novely k vyšší trestní sazbě. Sexuální nátlak má pak patřit mezi činy, jejichž nepřekažení je trestné, obdobně jako nepřekažení pohlavního zneužití.

Skutková podstata sexuálního nátlaku se rozšiřuje o zneužití něčí tísně, což míří na oběti domácího násilí a zneužívání dětí v domácnosti.

Novela zároveň zpřísňuje tresty za sexuální praktiky na dětech do 12 let. Blažek to komentoval slovy: „Do dvanácti let se na děti nesahá“. Jakákoliv sexuální praktika s dětmi tak bude nově považována za znásilnění.

Pokud se člověk nedokáže jakkoliv bránit nebo vyjádřit nesouhlas, například kvůli tzv. zamrznutí vlivem šoku, nemoci, spánku, duševní poruchy, silné opilosti, spoutání, nízkému či vysokému věku či zdravotnímu handicapu, bude se to považovat za zneužití bezbrannosti. Podle výzkumů se totiž až 70 procent obětí znásilnění neodkáže kvůli paralýze strachem bránit.

Cílem novely trestního zákoníku, která začne od ledna platit, je snaha postihovat více případů než doposud a zároveň posílit postavení a práva obětí, protože ty se kvůli náročnému a stresujícímu dokazovacímu procesu mnohdy styděly nebo obávaly čin nahlásit.

„Pod současnou definici tak nespadá až 70 procent případů znásilnění, při kterých oběť zamrzne, nebrání se, a proto pachatel nemusí vyvíjet násilí. Chybná definice má pak dopad i na průběh vyšetřování, který může být pro oběti retraumatizující. I proto bývá z odhadovaných 12 000 nahlášeno jen 600 případů,“ uvedla již dříve k problematice nezisková organizace Konsent, která stála v roce 2024 například za osvětovou kampaní proti sexuálnímu obtěžování v hromadné dopravě.

Podle veřejně dostupných informací ministerstva spravedlnosti je jen za rok 2023 evidováno 388 případů znásilnění, 38 případů sexuálního nátlaku či 385 případů pohlavního zneužití. Průměrná délka uložených trestů za znásilnění byla vloni okolo 56 měsíců.

Některé evropské státy pracují s principem vyjádření souhlasu, to ale resort spravedlnosti nepovažoval na správné a zvolil opačnou cestu vyjádření nesouhlasu.