Přísná směrnice EU může nahrát teroristům, varuje vnitro

„Došlo by tím k enormnímu zvýšení dostupnosti nelegálních zbraní pro ty subjekty, které by se jinak ke zbraním nedostaly nebo dostávaly s výraznými obtížemi, a to včetně kriminálních skupin, či dokonce teroristických organizací,“ řekla Právu Milena Bačkovská z odboru bezpečnostní politiky a prevence kriminality ministerstva vnitra.

Ta si přitom klade za úkol zvýšit bezpečnost v reakci na atentáty v Paříži. Experti ale varují, že v Česku by na evropský zákaz řada majitelů navzdory hrozícím postihům zareagovala „ztrátou“ své legálně držené zbraně. Výsledkem pak bude, že stát a policie přestanou mít jakoukoli kontrolu nad desítkami tisíc zbraní.

Bačkovská připomněla, že k útokům v Paříži teroristé použili nelegální zbraně v poměrně problematickém technickém stavu, které museli do EU propašovat, nebo v Evropě museli koupit nefunkční zbraně a předělat je.

„Pokud by však došlo k přechodu dnes legálně držených zbraní do nelegální sféry, byl by následně černý trh zásobován zbraněmi přímo již v rámci území EU,“ uvedla.

„Navíc by se jednalo vesměs o moderní zbraně ve velmi dobrém technickém stavu, nikoli tedy o letité opotřebované kalašnikovy z Balkánu či o funkčně problematické reaktivované zbraně upravené z původně znehodnocených či expanzních zbraní,“ vysvětlila.

Vnitro odhaduje, že v případě zákazu by 20 až 50 procent majitelů reagovalo tak, že by své dosud legálně držené zbraně nahlásili jako ztracené. Podle Bačkovské by šlo o desítky tisíc zbraní. Resort nepodezírá majitele legálních zbraní, že by chtěli napomáhat teroristům či kriminálníkům, podle vnitra k tomu ale vývoj nevyhnutelně povede.

„Zprvu by tyto zbraně zřejmě nebyly zneužívány k protiprávní činnosti, protože jejich dosavadní majitelé by byli bez výjimky bezúhonní lidé, opakovaně prověřovaní při vydávání zbrojního průkazu,“ uvedla Bačkovská.

Časem však původní majitelé zemřou a zbraně dostanou jejich dědici. Nebo se původní majitel, který před časem zbraň jakoby „ztratil“, rozhodne zbraně zbavit. A aby se nevystavoval postihu za nedovolené ozbrojování, raději zbraň předá nebo prodá někomu jinému.

„Tato jiná osoba však již prakticky vždy bude někým, kdo se snaží z nějakého důvodu dostat k nelegální zbrani. Postupně bude docházet též k přechodu části těchto zbraní na černý trh a takřka s jistotou i k jejich transferu do jiných členských států EU,“ dodala Bačkovská.

Proti evropským návrhům zpřísňujícím legální držení zbraní se minulý měsíc postavil jak Senát, tak Sněmovna, jejichž usnesení jsou ale jen symbolickým protestem. V Bruselu se navíc bude rozhodovat většinou a ostatní státy budou moci Česko přehlasovat.

Ve hře jsou v Bruselu zatím tři konkurenční návrhy. Ten nejpřísnější počítá s tím, že by došlo k zákazu nejen samonabíjecích pušek s vojenským vzhledem (tedy pušek, ze kterých nelze střílet dávkou, používaných mj. při sportovních soutěžích), ale i všech samonabíjecích zbraní, tedy i obyčejných pistolí.

Méně přísný návrh Evropské komise počítá se zákazem samonabíjecích pušek s vojenským vzhledem nebo zbraní upravených z původně vojenských plně automatických zbraní.

„Původní návrh EK by podle našich odhadů dopadl na asi 50 tisíc zbraní. Toto číslo je nutně jen orientační, neboť definice nově zakazovaných zbraní byly v návrhu Komise velmi nejednoznačné,“ podotkla Bačkovská.

Odborníci na bezpečnost nad návrhem EU kroutí hlavou. Podle bývalého šéfa vojenských zpravodajců Andora Šándora lidé se zbraní nevzdají obzvlášť v době, kdy mají pocit, že se zhoršuje bezpečnostní situace.

„Je to další z idiotských návrhů Komise. Když měřili poloměr zakřivení banánu a jeho délku, tak jsme se ještě mohli pousmát. Pokud ale někdo dnes chce drakonicky omezit legální držení zbraní v domnění, že se tím zabrání teroristům v atentátech či omezí působnost organizovaného zločinu, tak je vidět, že ti lidé vůbec problematiku nechápou,“ sdělil Právu.

Představy, že by zákaz legálně držených zbraní zlepšil bezpečnost, nesdílí ani bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. „Neumím si představit teroristu, který by chtěl spáchat atentát s legální zbraní. A pokud si bude chtít opatřit zbraň, tak si tu nelegální určitě opatří,“ řekl Právu.

Podle Randáka je bruselský plán krátkozraký. „Dopady takového plošného zákazu nikdo neřeší. Pokud by všechny zbraně vybrali, tak kam by je dali? Zřejmě do nějakého skladu, aby byly pohromadě. Ale kdo pak zaručí, že se z něj zbraně nezačnou také ztrácet?“ dodal.