Článek
Není jediný, kdo se do takové situace dostal. Právo o podobném případu informovalo už loni. A podle poznatků, které se podařilo shromáždit, jsou bývalých studentů-dlužníků po celé zemi stovky. Exstudentům zbývá už jen naděje, že se jich rektorům zželí a poplatek jim odpustí.
Studium medicíny na Univerzitě Karlově završil Karel v řádné době absolutoriem. Během posledního ročníku studia na lékařské fakultě začal studovat navíc filozofii ve tříletém bakalářském programu. Za každé nově započaté studium v řádné době studenti na Univerzitě Karlově (UK) platili tou dobou 1600 korun za rok. Pokud řádnou délku studia překročí, činí poplatek deset tisíc za každý další semestr.
Třetí rok studia se Karlovi i vzhledem k zahájení lékařské praxe nepodařilo završit bakalářskou zkouškou. Do čtvrtého ročníku už se nezapsal a žil v dojmu, že pro něj byla studentská kapitola v září roku 2007 uzavřena.
Ale v tom se mýlil. Letos se mu nedokončené studium připomnělo v podobě obálky od univerzity obsahující výzvu k zaplacení 9800 korun za 1. semestr 4. ročníku bakalářského programu, do kterého se ovšem nezapsal. Univerzita jej vyrozuměla, že peníze má buď okamžitě proplatit, anebo se obrátí na soud.
Z obavy, aby se požadovaná částka nezmnožila o právní služby a případné exekutorské poplatky, Karel dluh zaplatil. Pak se začal pídit, jak k němu vlastně přišel. Univerzita mu sdělila, že nepřijít k zápisu nestačí, ale je třeba se ještě podle zákona aktivně odhlásit. To neučinil, takže univerzita jej nadále vedla jako studenta a až zhruba po měsíci ho oficiálně vyhodila.
Mluvčí UK Václav Hájek Právu vysvětlil, že při vyměřování poplatků se vychází z údajů, které jsou o průběhu studia zaznamenány v celostátní matrice studentů, přičemž rozhodující je datum, ke kterému bylo studium v souladu se zákonem ukončeno.
Hříšníků jsou stovky
„Je-li student v den vzniku poplatkové povinnosti ve stavu studenta, má podle vysokoškolského zákona práva i povinnosti studenta, tedy i povinnost poplatek uhradit,“ uvedl Hájek. Podle něj je zákon nekompromisní, a pokud by škola poplatek nevyměřila, sama by zákon porušila.
A proč se škola ozvala až po téměř pěti letech? Podle zjištění Práva se totiž na podobné typy dluhů vztahuje tříletá promlčecí lhůta, po níž už nelze úředně dluh vymáhat. Ale univerzita argumentuje jiným zákonem.
„Rozhodnutí rektora se vznikem poplatkové povinnosti se promlčuje za 10 let ode dne, kdy mělo být plněno,“ uvedl Hájek s odkazem na občanský zákoník.
„Bylo-li právo přiznáno pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se za deset let ode dne, kdy mělo být podle rozhodnutí plněno,“ stojí konkrétně pod příslušným paragrafem v zákoně.
Hájek k tomu dodal, že UK řeší vymáhání poplatků po jednotlivých rocích jejich vzniku.
Karlova naděje, že dostane své peníze zpět za nikdy neuskutečněné studium, se tak vytrácí.
Podobných případů jsou stovky. Například nedávno Právo popsalo situaci na Západočeské univerzitě v Plzni, kde byl „věčnému“ studentovi práv vyměřen poplatek téměř 18 tisíc za semestr, na který se nezapsal. Student byl přitom v dobré víře, že nic nepromeškal. Byl vyrozuměn, že nebude připuštěn k zápisu, a tak pokládal své studium za ukončené. Ale také po něm chtěli posléze poplatek za prodloužené studium. Student upomínku vyhodil, ale soud rozhodl o exekuci, a to už na 40 tisíc.
„Chyba nastala, protože nepodal žádný opravný prostředek,“ řekl tehdejší proděkan pro studijní záležitosti Petr Bezouška. „Měl se odvolat nebo požádat o prominutí poplatku. Doporučovali jsme, aby v těchto případech univerzita peníze nepožadovala,“ uvedl Bezouška.