Článek
„Dle dosavadní koncepce nestačí, aby pacient doplatil náklady na ‚komfortnější‘ zdravotnický prostředek. Je tak nucen zvolit, zda podstoupí plně hrazenou péči s použitím obvyklého zdravotnického prostředku, nebo zda si sám uhradí celou zdravotní péči s použitím jím zvoleného zdravotnického prostředku,“ vyčítají stávajícímu systému poslanci v čele se Zdeňkou Crkvenjaš Němečkovou (ODS) a Vlastimilem Válkem (TOP 09), toho času ministrem zdravotnictví.
Navrhují, aby si mohli lidé doplatit jen částku, o kterou stojí víc například vylepšená oční čočka, kapsle pro méně nepříjemné kolonoskopické vyšetření nebo použití odolnějšího materiálu nebo třeba jiného léčiva při zákroku, než by stála varianta doporučovaná lékařem a hrazená z pojištění.
Příkladem může být operace totální endoprotézy, kterou platí pojišťovna. Pokud by chtěl lékař využít při operaci robotického asistenta, což je dražší, může tak učinit jen u některých pacientů, jinak mu to pojišťovna nezaplatí. Rány se přitom při využití robota lépe hojí, pacient má méně stehů. Nově by tak mělo být povoleno doplatit si zákrok s pomocí robota, což by vycházelo pro pacienta levněji, než když by platil celý zákrok se vším všudy.
Nadstandardy? Odboráři i Svaz pacientů se bouří. Neústavní nejsou, upozorňuje právník
Levicově orientované strany to v minulosti kritizovaly. Obávaly se toho, že se začnou ordinace více orientovat na platící pacienty a pro ty ostatní se začnou natahovat čekací lhůty a péče pro ně bude hůř dostupná.
„Výslovně se rovněž stanovuje, že poskytovatel nesmí při poskytování zdravotních služeb upřednostňovat pojištěnce, který si zvolí variantu nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění,“ tvrdí poslanci v návrhu. Za porušení by lékařům hrozila pokuta.
Hrazená varianta nezmizí
Poslanci se také snaží mírnit obavy, že by lidem už lékaři nenabízeli péči „zdarma“, respektive hrazenou z pojištění. Tuto povinnost mají dál a transparentně o ní musí pacienta informovat, stejně jako o cenách za ostatní služby, které budou regulovány.
Vládní zákonodárci tvrdí, že nejde o zavedení nadstandardní, tudíž „dražší“ péče. Odvolávají se na to, že i dnes je pacientovi hrazeno to, co pro něj lékař vyhodnotí jako nejúčinnější a nejvhodnější řešení.
„Nemůže tedy nastat situace, kdy by pacientovi jeho ošetřující lékař sděloval, že mu bude zdravotní úkon plně uhrazen ze zdravotního pojištění v určité variantě, ale současně, s ohledem na jeho specifické podmínky, by mu doporučoval jako pro něho vhodnější léčebný postup, za který by pacient byl nucen doplácet,“ popisují.
Co přesně tedy pokládají za nadstandard, když ne možnost doplatit si za „komfortnější“ a „preferovanější“ péči, v návrhu neupřesňují.
Za které zdravotní služby peníze nelze žádat, chce ministerstvo zdravotnictví stanovit vyhláškou.