Připadali jsme si jako Indiana Jones. Frýdlantští našli ztracený svatostánek

Neorománskou kapli Blahoslavené Panny Marie počaté bez poskvrny hříchu nechal coby součást školy pro dcery arcibiskupských úředníků postavit v 70. letech 19. století kardinál Bedřich z Fürstenberka.

„Při jejím otevření v roce 1876 daroval kapli svatostánek ze zlatého bronzu a nechal do něj vložit všechny drahokamy a polodrahokamy ze šperků, které dostal od své maminky,“ popsala Zuzana Poppek, projektová manažerka Střediska sociálních služeb. Upozornila, že unikátní je nejen svatostánek, ale i kaple, jež je kopií baziliky sv. Pavla v Římě a kterou pro Fürstenberka postavil architekt Gustav Meretta.

Tzv. Bedřichův ústav vedly řeholnice z řádu boromejek. Ty v místě působily i za druhé světové války, kdy se areál proměnil v lazaret nebo když v něm bylo později gymnázium i domov pro seniory. Ten je v rozsáhlém komplexu od roku 1950 dodnes. Poslední boromejka odešla z objektu v roce 1971. To byl svatostánek ještě na svém místě. A zůstal tam zřejmě až do začátku 80. let minulého století, kdy byl farářem v nedaleké Čeladné Josef Trtík.

„Po odchodu poslední boromejky bylo jasné, že má kaple namále. Komunisté plánovali, že ji přehradí stropem a v jednom patře bude kulturní místnost, ve druhém jídelna. To se naštěstí nestalo. I tak ji ale stačili poškodit. Udělali z ní skladiště a dovnitř zavedli kouřovod, což poničilo původně modré hvězdné nebe na stropě,“ poukázala Poppek s tím, že právě páter Trtík svatostánek zachránil tím, že jej uschoval. Kdy to bylo, už dnes nikdo neví. „A když byl v roce 1987 převelen do Slatiny, tak si ho vzal zřejmě s sebou, protože tam se svatostánek v tom roce objevil,“ nastínila.

Po sametové revoluci se situace obrátila a místní se spolu s radnicí pustili do záchrany kaple. Později začali pátrat i po svatostánku. Objevili ho díky tomu, že si tehdejší farář Roman Macura vyslechl přednášku Poppek o historii někdejší školy. „Ukázala jsem mu, jak svatostánek vypadal. Jeho to zaujalo, a když někde byl, mluvil o našem hledání,“ sdělila projektová manažerka.

Před asi dvěma lety za ní Macura přišel s informací, že památku asi objevil ve Slatině. „Tak jsme se tam s ním a panem ředitelem Hořínkem rozjeli. Připadali jsme si jako Indiana Jones na výpravě za pokladem. A když nám slatinský farář otevřel kostel, tak jsme brečeli. Pochopili jsme, že je to on. Už jsme nedoufali, že se po tolika letech vrátí,“ řekla na adresu svatostánku, který se po dohodě farností a biskupství vrátil zpět do Frýdlantu.

Zásluhu na tom má podle Macury i někdejší slatinský varhaník Vít Krátký. „Potkali jsme se na jeho koncertu a bavili se, že se chystá rekonstrukce kaple. A on jen tak řekl, že ji dobře zná, protože ve Slatině z ní mají svatostánek. To zjistil díky brožuře, kterou vydala farnost ve Slatině a kde je právě zmínka o tom, že svatostánek byl původně v kapli ve Frýdlantu. Takže to byl takový malý zázrak,“ pousmál se Macura, kterého Krátký doplnil. „Shoda okolností. Řekl bych, že jsem byl v pravý čas na pravém místě.“

V sobotu už byl svatostánek zpět při mši, kterou vedl ostravsko-opavský biskup Martin David. Ti, kdo na ni dorazili, byli z návratu svatostánku nadšeni. „Je to krásné a neskutečné. Podívejte se, jak ti lidi to tehdy udělali. Jsem strašně šťastná. Uvidíte, až se celá ta kaple udělá, vymaluje, tak to bude úžasné,“ povzdychla si jedna z místních věřících, Magda (74), když si po mši relikvii, kterou nazvala frýdlantským pokladem, prohlížela.

To, že obnova kaple bude pokračovat, potvrdila starostka Helena Pešatová (PRO FRÝDLANT). Po první etapě, která zahrnovala technicko-stavební úpravy včetně izolace, statiky, nových podlah nebo elektroinstalace, přijde v další fázi rekonstrukce řada na restaurování výmalby, opravu trámového záklopového stropu nebo vitrážových oken. „Kaple je srdcem celého kláštera. Je místem, kde na vás dýchne pokora, klid a bezpečí,“ naznačila starostka, která chce kapli co nejvíce otevřít veřejnosti.

Zda se v budoucnu objeví i další vybavení kaple, které před lety zmizelo, není jasné. Poppek však chce v pátrání po něm pokračovat. „Víme, že varhany jsou v nedalekých Hodoňovicích, ale o jejich navrácení zatím usilovat nebudeme. Co bychom chtěli víc, je, kdyby se vrátily nádherné lustry, které tady podle dobových análů byly. A nad svatostánkem byla barokní socha Panny Marie, která snad měla být přivezena z Paříže. Ani tu jsme nikde nedohledali. Snažíme se to dál šířit, dál o tom mluvíme, třeba se někde objeví, někdo se přihlásí,“ uzavřela.