Článek
SÚKL podle mluvčí už kontaktoval osoby, které hlášení o úmrtí poslaly, a doplnil dokumentaci k případu. „Nyní hlášení postoupíme do evropské databáze nežádoucích účinků,” řekla Brunclíková.
V databázi se shromažďují případy ze všech zemí, v kterých je vakcína registrována. Všechny případy úmrtí, které mohly souviset s podáním vakcíny, se podle mluvčí následně pečlivě hodnotí. Kdyby výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) došel k závěru, že mezi přípravkem a reakcí existuje příčinná souvislost, může například změnit jeho registraci.
EMA, která sleduje vakcinaci v zemích Evropské unie a vedlejší účinky očkovacích látek, ve zprávě z 29. ledna uvedla, že dosavadní hlášené případy úmrtí po podání vakcíny firem Pfizer a BioNTech nesouvisejí s očkovací látkou. Případy úmrtí se mohou vyskytnout zejména u seniorů, kteří jsou často v terminálním stadiu jiného onemocnění. Také senior, který v ČR zemřel po podání očkování, byl v terminálním stadiu jiné choroby.
SÚKL už v lednu uvedl, že u lidí nad 85 let by měl vhodnost očkování posoudit lékař na základě zhodnocení zdravotního stavu pacienta. Rovněž u pacientů v terminálních stadiích chorob je třeba zvážit, zda pro ně očkování nebude znamenat nepřiměřenou zátěž, uvedl tehdy SÚKL.
Podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, která zatím SÚKl obdržel, odpovídají očekávaným reakcím, které byly popsány v klinických studiích. Patří mezi ně například nevolnost, bolestivost v místě vpichu či chřipce podobné stavy.
V Česku se proti novému typu koronaviru očkuje od 27. prosince. Přednostně vakcínu dostávají lékaři a senioři nad 80 let. Do středečního večera zdravotníci podali téměř 400 000 očkovacích dávek, u asi 129 000 lidí bylo očkování ukončeno podáním druhé dávky. Téměř 97 procent všech dosud aplikovaných dávek pocházelo podle informací na webu ministerstva zdravotnictví od společnosti firem Pfizer/BioNTech, zbylá tři procenta od společnosti Moderna.