Článek
Zákon by zatím zaváděl přímou volbu starostů pouze v obcích do 1500 obyvatel a také v obcích do 10 tisíc obyvatel, to ovšem za podmínky, že taková obec nemá radu města a dopředu by přímou volbu odsouhlasilo zastupitelstvo.
Europoslanec Stanislav Polčák uvedl, že se jedná o mezikrok k tomu, aby si v budoucnu volili lidé i starosty či primátory velkých měst.
Odkázal se přitom na průzkum společnosti STEM/MARK, podle kterého by si přímou volbu starosty zcela či spíše přálo 86,3 procenta obyvatel.
Přivést lidi k volbám
Pokud by byla zavedena přímá volba starostů, zvýšil by se zájem o komunální volby ze zhruba 78 procent na 89 procent, vyplývá z průzkumu. Podle něj také bezmála třetina dotázaných nevěděla, že starostové nejsou voleni přímo občany, ale obecními zastupitelstvy.
„Chceme, aby se starostou stal ten, koho lidé skutečně v čele obce chtějí, a tato funkce nebyla partajním handlem,“ poznamenal Gazdík. „Stává se totiž, že při volebních jednáních se do funkce dostane neúspěšný kandidát, který se ani nestal zastupitelem, a dodatečně se tam dostane po dohodě a díky odstoupení třeba dvou tří úspěšnějších kandidátů,“ dodal.
Předložený zákon by podle STAN v případě schválení umožnil přímou volbu starostů ve zhruba 3000 obcí. Starosta by byl volen zároveň se zastupiteli a mohl by vykonávat mandát starosty i zastupitele. O jeho odvolání by mohli občané rozhodnout v referendu.
Pokud by sám starosta před dovršením čtyřletého funkčního období rezignoval, pak by jeho nástupce vzešel z nové volby. „Není možné, že by se třeba místostarosta v tu chvíli povýšil na pozici starosty,“ odmítl Polčák možné zákulisní taktiky pro přesun funkcionářů.