Primářka Roháčová: Omikron je jako sezonní respirační onemocnění

Roháčová na dotaz, zda se současná vlna epidemie covidu dá přirovnat ke chřipkové epidemii, řekla: „Já si myslím, že skutečně už jsme tam.“ Podle ní se varianta omikron chová „krotčeji“ než předchozí varianty, a to především ve srovnání s deltou, která Česko zasáhla loni na podzim. Nákaza omikronem je podle ní podobná infekcím horních cest dýchacích.

Podle vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocní Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jana Kynčla ale není možné obě epidemie jednoduše porovnávat, protože u chřipky se nezjišťuje počet nakažených, jen hospitalizace a úmrtí v nemocnici. Její případy mohou kvůli dominanci koronaviru lékařům unikat. Podle Kynčla je to tím, že na rozdíl od předchozích variant koronaviru nepostihuje dolní cesty dýchací, ale právě ve větší míře jen horní.

Primářka nechce používat srovnání s chřipkou, lidé si podle ní pojmem chřipka zvykli označovat všechna možná respirační onemocnění. „Ale tak tomu není, chřipková sezona je zhruba tři měsíce v roce. (...) Za ty tři měsíce je hlášeno zhruba 1500 úmrtí. Chřipka je skutečně těžké onemocnění a bohužel je stále podceňována, co se týká očkování,“ poznamenala. Nynější epidemii covidu tedy přirovnává k respiračním infekcím, které se vyskytují sezonně a jsou typické pro nynější období. Srovnat se podle ní dá i s dopadem těchto infekcí na těžký průběh a hospitalizace.

„Očkování proti covidu dále také přispívá k tomu, že onemocnění ve většině případů nepřejde do závažné podoby, proto v současnosti tvoří většinu nemocných se závažným průběhem neočkovaní. Jde tedy o kombinaci vlastností virů a efektu proočkovanosti a promoření,“ uvedl Kynčl. Už dříve odborníci při srovnávání obou epidemií připomínali také dlouhodobé následky po nákaze koronavirem, takzvaný long covid. Po chřipce většinou následky nevznikají.

I když se nedá odhadnout, jaká situace bude za měsíc, zda nepřijde nějaká nová varianta koronaviru, podle Roháčové by mohlo dojít poměrně brzy k rozvolňování. Připomněla, že podobným směrem se ubírají některé jiné země. „Řada států od těch opatření ustupuje, protože chce co nejdřív vrátit společnost do normálního života,“ poznamenala. Všechna opatření už zrušilo Dánsko, Norsko, Anglie nebo Irsko.

Roháčová je také proti plošnému testování, které je nyní povinné ve školách i zaměstnání. Podle ní vede k řadě problémů. „U zdravých a bezpříznakových osob podle mě nemá smysl,“ řekla ještě před dnešním rozhodnutím kabinetu. Ten rozhodl, že testování ve firmách a školách skončí v pátek 18. února. Roháčová by doporučila testování těch, kteří mají nějaké potíže. „Ale plošné testování ve školách nebo v zaměstnáních nepovažuji v současné době za přínosné,“ dodala.

Pro ukončení plošného testování se v minulých dnech vyslovili také například jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) či epidemiolog Roman Prymula.

Podle Kynčla je trochu paradoxní, že v současnosti víme o velkém množství lidí, kteří jsou pozitivně testovaní na koronavirus a nemají příznaky, ale případy chřipky mohou unikat. Prozatím jich laboratoře SZÚ podle zpráv o letošní epidemii nahlásily jen jednotky případů, kde se vyskytuje virus chřipky typu A.