Primář, který trýznil děti, znovu léčil malé pacienty. Po dvou měsících skončil

„Rozešli jsme se s ním, protože primářka dětského oddělení si nebyla jistá jeho léčebnými metodami. Než bychom se pouštěli do nějakého dobrodružství, tak jsme s ním raději ukončili smlouvu,“ řekl v Právu ředitel nemocnice v Žatci Čestmír Novák.

Havránek po vypuknutí aféry v roce 2014 nuceně opustil post dětského primáře, který zastával od roku 2012. Pracoval pak jako posudkový lékař pro Okresní správu sociálního zabezpečení v Rakovníku. Do Žatce nastoupil loni v dubnu a vydržel tam do června. Podle Nováka měl být náhradou za lékaře, který odešel do nemocnice v Ústí nad Labem.

„Samozřejmě jsem se zajímal o jeho minulost a anamnézu. Předložil kladné lékařské vysvědčení, že bipolární porucha nebyla prokázána, že víceméně to byla jen taková snůška pomluv, která vlivem určitých stížností vygradovala v jeho odchod z klatovské nemocnice,“ dodal.

Při osobním kontaktu s Havránkem měl prý dobrý pocit. „Dělal na mě dojem naprosto orientovaného člověka. Nejsem lékař, jak se projevoval po odborné stránce, nedokážu hodnotit. V tom jsem věřil své primářce, za kterou během naší šestileté spolupráce není jeden jediný šrám,“ pokračoval Novák.

Chtěl také vědět, proč o člověka, který tvrdí, že je erudovaným lékařem, přednáší a donedávna byl členem Akreditační komise, není zájem. „Dostal šanci, protože nedám na žádné pomluvy. Vyzkoušeli jsme si to, jestli ten důvod, proč ho nikde nechtějí, je na místě,“ vysvětlil Novák.

Sám Havránek se během svého působení v Žatci nechal slyšet, že situace je tam pro něj krušná, že je nucený poslouchat 57letou primářku dětského oddělení, která má podle něho základní neznalosti. Zmínil například to, že nedokáže řešit některé život ohrožující stavy pacientů.

„Jestli to pan Havránek tímto způsobem podává, tak to ve mně budí dojem už nějaké schizofrenie,“ reagoval ředitel nemocnice.

Havránek čelí obvinění, že v průběhu let 2012 a 2013 dětským pacientům klatovské nemocnice opakovaně zaváděl centrální žilní katétry bez léků tišících bolest nebo je zase předávkoval anestetiky. Několik z nich mělo na těle desítky vpichů, když se jim marně snažil zavést kanylu do žíly. Jiní se zase ocitli v ohrožení života po nadměrné dávce tlumivých látek s halucinogenními účinky.

Policie Havránka vyšetřuje, jestli těmito neadekvátními a často i nadbytečnými zákroky, které u pacientů vedly ke zdravotním komplikacím jako například ke trombóze nebo k prasknutí plíce, nespáchal trestný čin ublížení na zdraví. Podle znalců se Havránek svou léčbou podepsal na zhoršení zdravotního stavu nejméně čtyř dětí.

Původně kriminalisté případ odložili na základě znaleckého posudku, podle kterého nemohl Havránek své jednání ovládat právě kvůli duševní nemoci.

Později znalci na doplňující otázky žalobce svůj závěr upřesnili s tím, že v té době měl ovládací a rozpoznávací schopnosti výrazně snížené, nikoliv tedy zcela vymizelé, jak dříve sami připouštěli. Zmenšená příčetnost trestnímu stíhání už nebrání, a lékaře tak zřejmě čeká soud.

„Zákroky prováděné diletantsky a nepřiměřeně dlouhou dobu způsobovaly pacientům bolest a stresující zážitky,“ napsali do posudku znalci z Fakultní nemocnice v Olomouci s tím, že je lze označit jako nehumánní a zcela odporující lékařským zásadám. Havránek se hájí tím, že dětem vědomě neubližoval.

Klatovská nemocnice už také odškodnila rodiče sedmi dětí za útrapy spojené s jeho zákroky.

Podle zjištění Práva se u Havránka objevily příznaky bipolární poruchy už během vysokoškolských studií. Nemoc před zaměstnavatelem tajil.

Podle znalců je jeho duševní porucha nevyléčitelná, nicméně připustili, že pokud bude pravidelně užívat předepsané prášky, nebrání mu nemoc ve výkonu povolání lékaře.

„Potřebuje mít nad sebou kontrolu, nemůže pracovat ve vedoucí funkci,“ doplnili znalci. Naopak upozornili na to, že pokud by se dostal opět do deprese nebo naopak mánie, může být pro okolí nebezpečný a rozhodně by neměl jako lékař pracovat. Pro Havránka proto navrhují ambulantní ochrannou léčbu.