Článek
Poslanci o změně Ústavy diskutovali hodinu a půl. Koaliční zákonodárci vyzývali ČSSD, aby netrvala na změně kompetencí hlavy státu při jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB).
Poslanci ČSSD po hlasování. Zleva šéf strany Bohuslav Sobotka, Lubomír Zaorálek, Michal Hašek a Jeroným Tejc
Při hlasování o pozměňovacích návrzích nebyla tato změna přijata a sociální demokraté se odebrali rokovat o tom, zda podpoří přímou volbu i bez toho, aby prezidentovo rozhodnutí o jmenování bankovní rady kontrasignoval premiér či schvaloval Senát.
ČSSD doporučí svým senátorům, aby novelu podpořili
Ačkoliv sociální demokraté opakovaně zdůrazňovali, že o přímou volbu usilují řadu let, koalice je podezírala, že podmínka s radou ČNB je pouze záminkou, proč přímou volbu nepodpořit. ČSSD se nakonec rozhodla přímou volbu podpořit. Podle šéfa strany Bohuslava Sobotky nejde o překvapivé rozhodnutí. ČSSD rovněž doporučí svým senátorům, aby novelu podpořili.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) přijímá gratulaci k prosazení přímé volby prezidenta od kolegy Leoše Hegera (TOP 09). Mezi nimi ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS)
Ke změně Ústavy je potřebná dvoutřetinová většina v obou komorách, přičemž v Senátu mají sociální demokraté většinu.
ČSSD prosadila, aby došlo k omezení prezidentovy pravomoci rozhodnout o nezahájení nebo přerušení trestního stíhání. Nutný by byl i podpis premiéra nebo pověřeného ministra. Navrhla i to, aby se omezila imunita hlavy státu pouze na dobu výkonu funkce. Opatření by se nevztahovalo na nynějšího prezidenta Václava Klause. Tyto návrhy poslanci schválili.
| Co by přímá volba znamenala |
|---|
| Vláda navrhla v ústavní novele změnit mechanismus výběru hlavy státu, kterého by do budoucna místo členů parlamentu mohli vybrat všichni voliči podobným systémem, jakým volí senátory. Kandidáta na prezidenta by mohla podle novely navrhnout petice alespoň 50 000 občanů starších 18 let, nebo nejméně dvacet poslanců či deset senátorů. Přímou volbu hlavy státu by vyhlašoval předseda Senátu. Vyhlásit by ji měl nejpozději 90 dnů před jejím konáním. Předloha předpokládá rozšíření výčtu důvodů pro odvolání přímo voleného prezidenta. Pokud by Ústavní soud uznal, že hrubě porušil ústavu, mohl by být zbaven funkce. Žalobu k ústavnímu soudu by mohl podat Senát a sněmovna, pokud by se v nich k tomu našla ústavní většina. |
| zdroj: ČTK |