Článek
Navrhují, aby se poslancům, senátorům a členům vlády krátily odměny za funkce v krajích a obcích dané vládním nařízením na čtyřicet procent. Omezení by dopadlo od příštího roku na uvolněné hejtmany a starosty, primátory či radní nebo šéfy výborů.
Pokud by návrh prošel, pak by i přes letošní zvýšení odměn například starosta obce do tří set obyvatel, který by zasedal i v parlamentu, příští rok místo 39 054 korun bral jen 15 622 korun. Starosta či primátor města do 100 tisíc obyvatel by přišel o 50 732 Kč, zastupitel o 34 497 Kč.
Hejtman kraje s více než miliónem obyvatel (jsou tři) by bral méně o téměř 75 tisíc a do miliónu občanů, kterých je nejvíc, by se odměna snížila o 72 640 korun. Tato částka by se týkala nynějšího lidoveckého hejtmana Jiřího Čunka ve Zlínském kraji, který je senátorem. Hejtmani nejmenších krajů, Karlovarského a Libereckého, by přišli o víc než 60 tisíc korun.
Když někdo vykonává víc volených funkcí, neměl by být ohodnocen v plném rozsahu. Osobně s tím nemám problém
Snížení u uvolněných zastupitelů krajů by činilo mezi 47 700 až téměř 53 tisíci korun.
„Je to recyklovaný návrh pirátů, který Sněmovna už odmítla. Někteří politici jsou přitahováni penězi k tomu, aby hromadili funkce, a pak sedí ve Sněmovně hodně starostů, což je problematické, protože tu spíše nesedí,“ řekl Právu šéf klubu Pirátů Jakub Michálek, který pod návrh připojil svůj podpis.
„Třeba tento týden ve čtvrtek ráno bylo v sále 67 poslanců a chyběla i paní Vildumetzová, která jako kumulátorka funkcí byla na zastupitelstvu Karlovarského kraje,“ rýpl si do Jany Mračkové Vildumetzové, která si ještě do konce roku ponechává funkci hejtmanky a je iniciátorkou nynějšího návrhu.
Není jedinou hejtmankou, která zasedá v parlamentu. Vedle Čunka v Senátu je ve Sněmovně již druhé volební období soc. dem. hejtman Vysočiny Jiří Běhounek. Ti se na rozdíl od své karlovarské kolegyně svých funkcí vzdát nehodlají.
ODS: Nesahat!
Návrhem Pirátů se v červnu Sněmovna odmítla zabývat, přestože ho podepsalo 48 poslanců ze všech stran s výjimkou ODS. Proti byli i někteří poslanci, kteří svůj podpis připojili. Především byli z ANO, které ho nyní vrací do hry.
ODS s novelou nesouhlasila, protože, jak řekl Marek Benda, „za každou pozici na plný úvazek by měla odměna náležet“.
Podle jeho stranického kolegy a starosty Líbeznic Martina Kupky chce tento návrh uhodit na populistickou strunu. „Jsem neuvolněný starosta od chvíle, co jsem ve Sněmovně. Mám tým a místostarostu na plný úvazek. Funguje to a voliči se k tomu za pár dní vysloví,“ řekl Právu.
„Návrh nepodpořím, dávat takové věci do zákona není nutné. Podle mě je to na rozhodnutí voličů, kteří posoudí, zda jejich práce je pro obec pozitivní,“ dodal Kupka.
Dvě funkce? Nelze
Uvolněné funkce ve výboru pražského magistrátu se po zvolení poslancem vzdal Patrik Nacher (ANO). „Jsem proti kumulaci funkcí dlouhodobě. Divím se, když někdo je starostou obce 100 km od Prahy a zároveň poslancem. Jsem řadový zastupitel magistrátu jen přes most od Sněmovny a někdy mám pocit, že obě funkce nestíhám,“ přiznal Právu.
„Jestli jednou z cest je krácení odměny za druhou funkci na 40 procent, tak jsem pro,“ dodal.
Podle Dominika Feriho (TOP 09), který dosluhuje v neuvolněné funkci v teplickém zastupitelstvu, je k debatě, o kolik odměnu krátit, nejvyšší čas. „Když někdo vykonává víc volených funkcí, neměl by být ohodnocen v plném rozsahu. Osobně s tím nemám problém,“ řekl Právu. „Vykonávat dvě funkce, nebo když někteří matadoři mají tři i víc plných úvazků, je nereálné,“ dodal.
S krácením odměn souhlasí i pražský radní, který znovu kandiduje do magistrátu, Petr Dolínek (ČSSD). Podle něho nelze odměnu odebrat úplně, protože s výkonem funkce jsou spojeny náklady. Dolínek poukázal na to, že v Praze vnímá jako větší problém to, když někteří starostové obcí a městských částí jsou zároveň funkcionáři na magistrátu a není jasné, čí zájmy hájí.
