Hlavní obsah

Příchod ptačí chřipky je jen otázkou dnů

Právo, Václav Pergl, Jan Holý
PRAHA

Po středečním oznámení, že ptačí chřipka je už i v Maďarsku, máme tento nebezpečný virus doslova přede dveřmi. Zdá se být jen otázkou dnů, kdy bude zavlečen labutěmi nebo jinými ptáky i k nám. S blížícím se jarem se kvůli návratu stěhovavých ptáků tato hrozba ještě zvyšuje.

Článek

Státní veterinární správa (SVS) je proto v kontaktu s ornitology a přesun ptáků ze zahraničí pečlivě monitoruje. "Vzhledem k vývoji situace nestojí otázka ani tak zda, ale kdy se první případ objeví i u nás. Tuto možnost, bohužel, nelze vyloučit," uvedl ve středu pro Právo mluvčí SVS Josef Duben.

V nejbližších týdnech se začnou ptáci vracet ze svých zimovišť, z nichž některá jsou v oblastech, ve kterých byl potvrzen výskyt nebezpečného viru H5N1, takzvané ptačí chřipky. Moravou, ale i jinými regiony budou putovat tisíce hus a kachen směrem na sever.

"Teď je důležité, aby se přesně určilo, jakým způsobem se ptačí chřipkou nakazili ptáci, kteří byli objeveni v Rakousku a Německu. Spekuluje se o tom, že to bylo v Dunajské deltě, zřejmě z Rumunska," vysvětlil Právu Hlavní hygienik České republiky Michael Vít.

Vít: Česko je dobře připraveno

"V současné době máme na skladě 650 000 dávek antivirového přípravku tamiflu, který je proti ptačí chřipce, a do konce roku přibude dalších 600 000 dávek," řekl Vít. Pokud se týká vakcíny, protože nebyl dosud nikde izolován pandemický kmen, vyvíjí se vakcína proti viru H5N1. "Jednáme se všemi výrobci vakcín. V prvním kole bychom jich nakoupili dva milióny a v dalším zřejmě ještě jednou tolik," řekl Vít.

Aby se přerušilo šíření případné nákazy, není podle hygieniků nutné očkovat sto procent obyvatelstva. Celosvětově by se očkovalo, až by se prokázal přenos ptačí chřipky z člověka na člověka.

"Současné očkování proti sezónní chřipce, která běžně probíhá každý rok a je i letos na našem území, nechrání před ptačí chřipkou, ale zmírnilo by případné onemocnění," konstatoval Vít s tím, že pokud by byla prokázána u ptáků ptačí chřipka na našem území, lék tamiflu by dostali lidé ve veterinární službě, kteří by ohnisko řešili. "A samozřejmě i lidé v asanačních skupinách," dodal.

Mimořádná opatření

Podle ohnisek výskytu ptačí chřipky budou nastavena i další mimořádná veterinární opatření. Některá platí v ČR ode dneška, kdy velkochovy drůbeže musí být pod střechou. Veterináři zároveň včera zakázali pořádat v Česku veškeré výstavy a trhy drůbeže a ptáků s platností již od úterý 21. února, i když se původně s tímto zákazem počítalo až od 1. března.

"Státní veterinární správa tak operativně rozhodla vzhledem k šíření ptačí chřipky v okolních zemích," uvedl Duben. Zákaz svodů zvířat je jedním z mimořádných opatření, která vzešla z úterního jednání Ústřední nákazové komise. Všechna další opatření, na nichž se nákazová komise shodla, zůstávají podle mluvčího SVS beze změn.

Pro podnikatelské chovy už od středy platí zákaz pobytu drůbeže ve venkovních výbězích. Podnikatelé mají podle přijatých mimořádných opatření dále povinnost chránit chovy před vniknutím ptactva, tedy například zasíťovat okna a větráky. Musí také informovat veterináře při podezřelých příznacích v chovech, poruchách příjmu potravy, úbytku snášky vajec nebo vyšší úmrtnosti.

Podle veterinářů riziko zavlečení ptačí chřipky do tuzemských velkochovů drůbeže po přijetí těchto preventivních kroků není velké, a tudíž ani riziko pro zdraví lidí není v tuto chvíli významné.

Drobných chovů se zákaz netýká

Na silničních přechodech do ČR u vozidel určených k přepravě zvířat, zejména drůbeže a ostatních ptáků, se příslušné orgány zaměří rovněž na kontrolu dokladů o provedené dezinfekci.

V tuzemsku je podle údajů ministerstva zemědělství asi 700 velkochovů a statisíce drobných chovatelů drůbeže. Těch malých se přijatý zákaz venkovního výběhu netýká. Ministr zemědělství Jan Mládek však i je vyzývá k maximální ochraně jejich chovů.

Pokud by byli v Česku nalezeni uhynulí volně žijící ptáci postižení nákazou, postup by byl podobný jako v jiných státech. Vymezila by se území okolo místa nálezu o průměru tří kilometrů, kde by se nesměla žádná drůbež chovat venku, a platil by zesílený monitoring. Na území o průměru deseti kilometrů by se musela dezinfikovat všechna vozidla a všechnu drůbež by veterináři vyšetřili.

V případě onemocnění v chovu by byla postižená drůbež zlikvidována a taktéž by se vymezovaly ochranné zóny se zpřísněnými pravidly.

Související témata:

Výběr článků

Načítám