Přibývá případů odolné tuberkulózy

Zatím existuje jen jedno pracoviště, kde jsou na ni vybaveni, a to v pražské Thomayerově nemocnici. A to přestává kapacitně stačit. „V Česku je nyní hlášeno 374 případů tuberkulózy, z toho dalších šestnáct je zatím nahlášeno pouze laboratořemi,“ řekl vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou Jiří Wallenfels.

Skoro polovina z nich připadá na cizince: 89 z nich je narozených na Ukrajině, 17 ve Vietnamu, sedm v Indii, šest je v ČR nemocných Rumunů, stejně tak Slováků. Při migrační vlně po ruské invazi na Ukrajinu sem přišlo 54 uprchlíků, jimž byla nemoc diagnostikována, plus devět dalších, jimž tuberkulózu odhalili už na Ukrajině.

„Čísla multirezistentní tuberkulózy jsou u nás překvapivě nízká, ale nyní máme v ČR sedmnáct případů. Tolik jsme jich v historii ještě neměli,“ upozornil Wallenfels.

A právě zde mohou kapacity na léčbu narazit. „Každý pacient s multirezistentní tuberkulózou by měl ležet v izolaci zvlášť, aby se nekřížily rezistence. Výjimkou jsou rodinní příslušníci, u kterých se předpokládá, že se nakazili stejným typem bakterie,“ řekla Ivana Hricíková, vedoucí lékařka specializovaného centra v Thomayerově nemocnici. „Loni u nás leželo 18 pacientů, což je kapacitně na hraně. Máme patnáct lůžek,“ řekla. Lékaři nyní jednají s ministerstvem o výstavbě dvou center v Brně a Hradci Králové.

Léky, které na běžnou plicní tuberkulózu pomáhají, na její odolnou formu nefungují. „Vyvinuly se tři nové léky, které jsou strašně drahé a pojišťovny se dost brání tyto léky schvalovat. Přitom zkrátí dobu léčby ze dvou let na půl roku a pacientů je zatím jen osmnáct,“ uvedla Hricíková.

Podle přednostky plicního oddělení v Thomayerově nemocnici Martiny Koziar Vašákové je problémem i nedostatečná kontrola migrantů z Ukrajiny. Screeningy podle ní fungují např. ve Skandinávii či v Německu.

„Ukrajina je ve výskytu odolné tuberkulózy jednou z nejvíce rizikových zemí v Evropě. Mnoho lidí, co sem přijde, o své nemoci neví nebo ji nemá dostatečně léčenou. A u nás, na rozdíl od jiných zemí, nebyla povinnost vyšetření plic,“ řekla Vašáková. „Zrovna včera jsme přijímali pacienta s multirezistentní tuberkulózou, kterého vyšetřili v nemocnici jen proto, že přijel se zlomeným žebrem,“ dodala.

I tak lékaři čekali při migrační vlně počty trojnásobně vyšší. „Jedna možnost je, že sem přijeli spíš bohatší Ukrajinci, u nichž se tuberkulóza moc nevyskytuje. Druhá možnost ale je, že o těch případech zatím nevíme,“ uvedl pneumolog z brněnské fakultní nemocnice Milan Sova.

Vašáková upozornila, že ačkoliv stát nařizuje povinnou léčbu TBC, tak v případě, že pacienti nejsou pojištěni, nehradí nemocnicím náklady na léčbu. Ty si musí pomoci z vlastních zdrojů.

„Ročně to jsou jednotky případů, ale nemocnice tak přicházejí každý rok zhruba o milion, mi­lion a půl,“ řekla Právu Vašáková. Současných migrantů z Ukrajiny, kteří získali zdravotní pojištění automaticky, se to netýká. Mírně přibývá i dětských pacientů s tuberkulózou, není to však alarmující. Většinou se nemoc týká malých Ukrajinců, ale i Romů.

„Zdá se, že příslušnost k romskému etniku je rizikový faktor, geneticky je zde vyšší náchylnost,“ řekla s tím, že děti se jedno od druhého nenakazí. „Ve sto procentech případů se dítě nakazilo od dospělého,“ dodala.

K příznakům tuberkulózy patří noční pocení, úbytek na váze, bolest na hrudi a suchý kašel. „Většina lidí má tak dobrou imunitu, že se nenakazí, ani když bacil vdechne do plic. Ze 70 procent se nic nestane, ani kdyby na vás nemocný kašlal mikroby,“ řekl pneumolog Vladimír Koblížek.

Riziko infekce narůstá, když je někdo s nemocným několik hodin či dní v uzavřené místnosti. Ale i tak se ve většině případů vyvine jen latentní forma nemoci, která se ale může „probudit“ například při oslabené imunitě jinou nemocí.