Přibyly tisíce učitelů, přesto dál chybí

Nicméně situace se na různých místech republiky liší, zejména pak v zaměření. Chybí například kantoři technických oborů i vyučující pro první stupeň.

„Nikdy nemůžeme říct, že máme učitelů dostatek, pokud se nezaměříme na konkrétní oblasti, kde nás to nejvíc pálí. To jsou matematikáři, fyzikáři, informatici,“ řekl Právu Jan Zeman, analytik organizace pro informace ve vzdělávání EDUin.

Učitelů přibylo díky dlouhodobému navyšování mezd. Souvisí to i s reformou financování, která umožňuje ředitelům škol vytvářet menší třídy, a tudíž přibírat víc kantorů.

Od roku 2017, kdy se reforma financování začala rozbíhat a vlády začaly zvedat platy učitelů, přibylo 24 216 pedagogů. S trendem nezacloumala ani pandemie.

Učitelé se během uzavření škol museli naučit pracovat online, měnili vzdělávací programy a dosud se potýkají se zvýšenou mírou nepříznivých jevů u žáků a studentů. A dětské psychologické poradny jsou zahlcené.

Přesto od loňského září přibylo v regionálním školství, tedy v mateřinkách, základních a středních školách, 4679 učitelů. Podle statistik ministerstva školství jich je nyní celkem 173 504.

„Obecně lze říci, že si lidé po covidu přehodnotili to, kde a jak chtějí pracovat, a řekli si, že zamíří do školství, a dodělávají si k tomu kvalifikaci. Ale na tyto motivace nejsou data, spíše dojmy, které se z terénu opakovaně ozývají,“ uvedl Zeman.

Přesto není situace komfortní. Jen podle průzkumu ministerstva školství z loňských prázdnin mezi řediteli škol vyplynula poptávka po šesti tisících kantorů. Český učitelský sbor totiž patří k nejstarším v Evropě a situace se nezlepšuje.

Zeman odkazuje na srovnávací statistiky z roku 2021 a deset let předtím. Podle nich se podíl učitelů ve věku 55+ navýšil ze 37 na 44 procent. Počet vyučujících 65+, tedy v důchodovém věku, se skoro zdvojnásobil. Původně tvořili 1,4 procenta učitelského sboru, nyní je to 3,6.

Podle šéfky Učitelské platformy Petry Mazancové, která působí na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, záleží na situaci v krajích, ale i lokalitách. „U nás v Ústeckém kraji je mimořádný problém sehnat učitelku pro první stupeň. Tak je to všude, ale tady je to fakt těžké,“ řekla Právu.

V Praze a ve Středočeském kraji, ale třeba i v Brně či Plzni je zase nedostatek učitelů dán tím, že náklady na živobytí jsou vyšší, ačkoli tarifní tabulky platí plošně. Učitel technických oborů si snadno najde práci v lépe placených a méně náročných odvětvích. Široký výběr mají i třeba učitelé cizích jazyků.

„A pokud je učitel ve věku 30 let, chce si založit rodinu, pořídit byt, tak z profese odchází. Má magisterské vzdělání, umí jednat s lidmi a k tomu ještě třeba umí s IT, tak půjde programovat, za což bude mít o 30 tisíc víc. To je silnější důvod než pandemie,“ popsal Zeman.

Podle něj by pomohlo zavedení kariérního řádu, který by začínajícím učitelům zajistil perspektivu a patřičné zázemí při nástupu do profese.

„Důležité je, aby začínající učitel překlenul první dva roky praxe. To závisí na péči o něj. Novela o pedagogických pracovnících, kterou bude brzy řešit vláda, zavádí institut provázejícího učitele. Už teď to některé školy mají, ale neznamená to, že jsou na to kvalifikovaní profesionálové a zkušení kantoři natolik, aby mohli radit, jak komunikovat s rodiči, jak překonávat obtíže ve výuce,“ řekl Zeman.

Uvádějící učitel by měl podle novely příplatek až 2000 korun měsíčně. Další novinkou je umožnit ředitelům přijímat na kantorské pozice osoby bez pedagogického vzdělání, ale s VŠ diplomem pro daný předmět. Týkalo by se to jen 2. stupně ZŠ a středních škol. Podle Mazancové ale ředitelé nekvalifikované učitele přijímají už nyní.

Musí pouze prokázat, že učitele sháněli, nakonec se však museli spokojit s nabídkou odborníků bez pedagogického vzdělání.