Článek
Kristus v zahradě Getsemanské a dva spící apoštolové - dřevěné sošky, které jsou pro historiky senzací. Zda jde o středověká díla pozdní gotiky nebo novogotického slohu z 19. století teď památkáři zkoumají.
Sošky byly schované uvnitř oltáře a o jejich existenci prý nikdo neměl ani tušení. „Nálezem jsme příjemně překvapeni, nikdo o uložení soch neměl ani ponětí. Také v dokumentaci k mobiliáři chrámu o nich nebyla zmínka,“ řekl Ivo Prokop, jindřichohradecký farář.
Historici považují sošky za velmi významný objev v rámci celého Jihočeského kraje. Je to o to zajímavější, že kostel v Jindřichově Hradci v roce 1801 lehl téměř popelem. Požár zničil sochařskou i malířskou výzdobu. „Netušíme, zda se sochy nějakou šťastnou náhodou dochovaly z původního vybavení či zda sem byly po požáru přeneseny z jiného místa,“ uvedl Prokop.
Sochy mohou pocházet z přelomu 15. a 16. století
Historici teď zkoumají, z jaké doby sošky pochází. Pomoci by jim mohl lístek, který se našel v záhybu šatů jedné ze soch. Tužkou na něj kdosi napsal seznam ministrantů i kaplanů.
„Dokonce tam bylo i jméno probošta Jiráka z roku 1907. Sochy pravděpodobně nikdo nespatřil sto deset let. První prohlídka naznačila, že by se mohlo jednat o díla z období pozdní gotiky z přelomu 15. a 16. století,“ odhaduje farář. Přesné datování ale ukáže až dendrochronologická analýza a laboratorní rozbor. Sošky jsou ale ve špatném stavu, mají ulámané prsty i záhyby rouch a jsou napadené dřevomorkou.
„Chtěli bychom požádat ministerstvo kultury o zapsání soch jakožto kulturních památek a nechat je restaurovat. Pak bychom je mohli zapůjčit buď místnímu Muzeu Jindřichohradecka, nebo Alšově jihočeské galerii,“ dodal Ivo Prokop.
Původně farní kostel, od roku 1625 proboštský chrám Nanebevzetí Panny Marie byl zbudován v gotickém slohu koncem 14. století. Spolu s městskou věží tvoří dominantu jindřichohradeckého starého města.