Při povodních lidé nejčastěji věřili dezinformacím o Ukrajincích

„Ukázalo se, že ukrajinská linka se dá napasovat na cokoliv,“ řekl k výzkumu jeho spoluautor, sociolog Martin Převrátil. Příběh, že český stát nadržuje Ukrajině a uprchlíkům na úkor vlastních občanů, se vyprávěl také během zářijových povodní, během kterých přišlo šest lidí o život a přes 21 tisíc osob bylo evakuováno.

Zmíněný průzkum se uskutečnil na přelomu října a listopadu a dotazoval se více než 1200 osob, z nichž dvě stě bylo z povodní zasažených oblastí. Dezinformaci o chybějících financích na povodně, které stát poslal Ukrajincům, zachytilo a důvěřovalo jí 47 procent dotázaných. Pokud by se tento údaj přepočetl na českou populaci, jednalo by se o 4,1 milionu lidí. Jen dvanáct procent dotázaných tvrzení slyšelo a nedůvěřovalo mu, zbytek jej nezaznamenal. Při povodních přitom žádné peníze nikde nechyběly, vláda kvůli povodním navýšila schodek rozpočtu o 30 miliard.

Že vláda neodložila volby v postižených oblastech, protože si tím chtěla zajistit lepší výsledek, to zaznamenalo a věřilo tomu 36 procent dotázaných, 15 procent zaslechlo a nevěřilo.

Na třetím místě se umístilo opět téma Ukrajiny, tentokrát výrok, že armádě a záchranářům chyběly při likvidaci následků povodní prostředky a technika, protože je Česko darovalo Ukrajině. To zaslechlo a věřilo tomu 25 procent lidí, sedm procent slyšelo a nevěřilo.

„Krize neexistují ve vakuu, ale v prostředí, které už je nasyceno názory a ty se krizi přizpůsobí,“ uvedl Jan Paťawa, odborník na komunikaci ministerstva vnitra. Negativní postoje vůči Ukrajincům se tak „propsaly“ i do výroků o povodních.

Autoři výzkumu ukázali i konkrétní příklady, například příspěvek poslance SPD Jiřího Kobzy, který na facebook napsal: „Jak by se Česku hodily mostní tanky a konstrukce, odeslané naší vládou na Ukrajinu.“ Komunistický kandidát na senátora Jan Skalický se zase zamýšlel, zda je voda opravdu tak velká, aby se kvůli ní musely rušit akce a kontaktní volební kampaň. Následně se za svá slova omluvil.

Naopak jako okrajové se ukázaly konspirační teorie. Jen pět procent osob zaznamenalo a uvěřilo výroku, že povodně byly uměle vyvolané, aby zakryly jiné problémy nebo vojenské plány elit. Sedm procent zprávu vyslechlo a nevěřilo jí, zbytek ji ani nezaznamenal.

Tři procenta dotázaných uvěřila, že stát a jeho záchranné složky využily povodně jako cvičení na válku, čtyři procenta zaznamenala a neuvěřila, k ostatním se nedostala.

Vůči Ukrajincům byla namířená řada výmyslů šířených na sociálních sítích. Jeden z nich tvrdil, že odmítají pomáhat při povodních u plnění pytlů s pískem nebo že na pomoc poslali 1700 korun.

„Vliv sociálních sítí enormně narostl,“ uvedl Převrátil. Třetina dotázaných sdělila, že prvotní informaci o možném ohrožení povodní čerpali právě ze sítí typu Facebook.

Zpravodajství na internetu využilo 29 procent osob, 24 procent dostalo informaci z obecního úřadu. Z České televize se o hrozbě povodní dozvědělo 27 procent lidí, z Českého rozhlasu šest procent lidí.