Článek
„21. Tolik zájemců o post prezidenta odevzdalo na ministerstvo vnitra své přihlášky,“ uvedlo ministerstvo na svém oficiálním účtu na Twitteru.
Jedna přihláška přišla ještě e-mailem, uvedlo ministerstvo k tomu, proč se počet na poslední chvíli zvýšil.
Kdo konkrétně je mezi přihlášenými, nemůže zatím ministerstvo podle svého mluvčího Ondřeje Krátošky uvést. Jak řekl Novinkám, jména zveřejní resort až 25. listopadu, kdy končí lhůta pro přezkoumání toho, zda přihlášky splňují zákonem požadované náležitosti. Do té doby tak bude probíhat automatizovaná kontrola podpisů.
Neznamená to tedy, že se o Hrad nakonec utká všech 21 jmen. Resort už dříve avizoval, že některé přihlášky nesplní dané podmínky. Před pěti lety ministerstvo k volbám připustilo devět kandidátů ze dvou desítek, kteří se přihlásili.
Ještě ke kontrole podpisů. Ta probíhá automatizovaně, kdy systém sám ztotožňuje údaje vůči státním evidencím. Co software vyhodnotí jako chybu, ještě ručně překontrolujeme. Kdybychom měli postup ukázat v elektronické tužce, vypadalo by to následovně 👇 pic.twitter.com/xnPtxMBR6t
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) November 8, 2022
Ke kandidatuře uchazeči o účast ve volbách potřebují minimálně 50 tisíc ověřených podpisů občanů nebo podporu 10 senátorů či 20 poslanců.
Mezi největší favority voleb patří zatím podle průzkumů Petr Pavel, Andrej Babiš a Danuše Nerudová.
Splnění podmínek pro kandidaturu avizovali: |
Andrej Babiš, šéf hnutí ANO |
Jaroslav Bašta, poslanec SPD |
Tomáš Březina, podnikatel |
Karel Diviš, podnikatel |
Pavel Fischer, senátor |
Marek Hilšer, senátor |
Karel Janeček, podnikatel |
Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně |
Petr Pavel, předseda Vojenského výboru NATO |
Denisa Rohanová, prezidentka České asociace povinných |
Josef Středula, šéf odborářů |
Tomáš Zima, bývalý rektor Univerzity Karlovy |
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaevidoval 21 volebních účtů uchazečů o úřad hlavy státu včetně europoslance Hynka Blaška (za SPD), bývalého pirátského senátora a předsedy hnutí Vize pro Česko Libora Michálka, buddhisty Lumíra Lásky nebo prezidenta spolku KTV Ivana Smetany. Zájem kandidovat projevili také bývalý starosta Vraclavi Vladimír Boštík, tělesně postižený soukromý ombudsman Jiří Kotáb, aktivistka Jana Peterková nebo biochemik Jaroslav Turánek.
Přihlášku nakonec nepodali bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, někdejší místopředseda KSČM Josef Skála nebo teolog Ivo Mareš.
Prezidentské volby se v ČR konají každých pět let, od roku 2013 se hlava státu volí přímou volbou. V prezidentských volbách 2023 zvítězil generál ve výslužbě Petr Pavel. Příští volby prezidenta proběhnou v roce 2028.