Prezidentská nominace může být zase chaos

Kandidát potřebuje nejméně 50 tisíc podpisů, vnitro však v jedné z variant navrhuje jen 8000 podpisů, zato ale úředně ověřených. Příprava změny se ale protahuje a hrozí, že se do voleb už nestihne.

Ústavní soud už tehdy upozornil, že volební zákon má v ověřování podpisů na peticích mezery, které by měli politici napravit. Přesto až letos v únoru ministerstvo vnitra poslalo do připomínek návrhy změn zákonů. Jejich verze pro projednání v parlamentu ale stále není hotova.

Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna slibuje, že by ji mohla vláda projednat v létě. Je však otázkou, zda se pak vůbec stihne schválit v obou komorách parlamentu.

„Pokud se nic nezmění, pak může opravdu nastat chaos jako při minulé volbě,“ řekl Právu šéf legislativní rady vlády Jiří Dienstbier (ČSSD).

Politici se shodují, že lidé, kteří se budou chtít o Hrad ucházet, by měli od začátku znát, co a kdy musejí splnit, aby jejich kandidátní listina byla přijata. Při minulé volbě v lednu 2013 své kandidatury ohlašovali rok před jejím konáním.

Návrh vnitra má zatím dvě varianty. První ponechává 50 tisíc podpisů občanů na podporující petici. Na rozdíl od minulé volby by ale občané museli připojit na podpisový arch vedle jména, bydliště a data narození i číslo svého občanského průkazu nebo cestovního pasu.

Druhá varianta počítá se snížením počtu podporovatelů na 8000. Všichni by ale museli vyjádřit svou vůli připojením prohlášení s ověřeným podpisem, který by podali např. prostřednictvím czechpointu či datové schránky. Ať se vláda shodne jakkoli, podle Dienstbiera to ztíží shánění podpisů.

„Mám zkušenost z minula, kdy jsem kandidoval, že lidé příliš nejsou ochotni na ulici cokoli podepisovat. A když bych po nich ještě chtěl, aby vytáhli občanský průkaz a zapsali ho do nějaké listiny, tak to už je pro ně moc,“ zapochyboval, že bude získání podpisů tentokrát snadné.

Chaosu se mohou vyhnout kandidáti, které podle ústavy navrhne nejméně dvacet poslanců nebo deset senátorů. Takoví uchazeči nemusejí shánět podpisy. Minule to byl případ mj. Karla Schwarzenberga, kterého nominovali poslanci TOP 09 a Starostů. Naopak Miloš Zeman tehdy získal 105 tisíc podpisů pod petici.

Prosazení první varianty s 50 tisíci podpisy by bylo rychlejší, protože by stačilo jen upravit volební zákon. Kvůli druhé by se musela měnit ústava, neboť ta dnes výslovně uvádí podmínku sehnat 50 tisíc podpisů.

A v tom je kámen úrazu. Zatímco projednání běžných zákonů má lhůty, v případě ústavního zákona žádné neexistují. A každá změna ústavy vyvolává velké diskuse a navíc je třeba docílit třípětinového souhlasu v Parlamentu.

Právě to je důvodem, proč 16 připomínkových míst, kam vnitro své návrhy zaslalo, podporuje cestu kratší. Pouze šest preferuje zásah do ústavy. Je mezi nimi i Nejvyšší správní soud, který má ze zákona nevděčnou úlohu řešit stížnosti těch kandidátů, které vnitro vyřadilo z boje pro nedostatky v kandidátní listině.

„Navrhované nouzové opatření v podobě požadavku na uvádění čísla průkazu totožnosti na nedostatku právní úpravy kritizované Ústavním soudem nic podstatného nemění,“ tvrdil v připomínkách soud.

Podle Dienstbierova úřadu „ověření podpisů bude stejně náročné jako v roce 2012, ne-li náročnější, vzhledem k potřebě ověření čísla občanského průkazu, a hrozí opakování známých problémů“.

Podle Mlsny je ale povinnost uvést na petici i číslo občanky nebo pasu dostatečnou „pojistkou, která zabrání možnosti falšovat podpisy na petičních arších“.

Ověřovat se bude jako při minulé volbě pouze vzorek z archů, nikoli všechny podpisy. V roce 2012 to bylo 8500 podpisů. Mlsna je přesvědčen, že nová úprava na kritiku ÚS reaguje dostatečně.

„Průkazy totožnosti budou ověřovány přes informační systém občanských průkazů. Ministerstvo vnitra vybere vzorek údajů z petic a u nich ověří, zda se shoduje jméno petenta s číslem občanského průkazu vedeného v evidenci vnitra. Tedy zda v době, kdy petent podepsal petici, měl platný doklad, jehož číslo je uvedeno na petičním archu,“ sdělil Mlsna Právu.

Podle něj většina ministrů podporuje právě variantu s 50 tisíci podpisy. Výjimkou jsou lidovci Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka. Úřad vlády v připomínkách k návrhu vnitra uvedl, že změna ústavy by byla těžko zvládnutelná v dostatečném předstihu, a nevěří, že by se pro ni našel dostatek hlasů v parlamentu.

Pokud se vláda shodne na jedné z variant, dostanou ji na stůl na podzim poslanci a senátoři.

V případě volebních zákonů se musejí obě komory shodnout, Sněmovna nemůže Senát přehlasovat. Podle Martina Plíška (TOP 09) je varianta se změnou ústavy nereálná.

„Tato Sněmovna je schopná se shodnout pouze na změně volebního zákona, která by stanovila, že za uznatelné budou považovány např. ty podpisy, ke kterým bude přiloženo číslo občanského průkazu nebo pasu. To myslím je nutný předpoklad, aby nedocházelo ke zpochybňování autenticity podpisů,“ řekl Právu.

„Podpořím první variantu. Druhá by byla pro lidi složitější,“ vyslovil se pro zachování 50 tisíc podpisů vicepremiér a šéf ANO Andrej Babiš.