Článek
„Jestli mluvili například takzvaní normalizační komunisté, tedy lidé, kteří až do roku 1989 byli členy Komunistické strany Československa, je třeba vědět, že tito členové museli schvalovat sovětskou okupaci. Je tedy poněkud bizarní, když nyní mluví proti ní. To je také důvod, proč jsem se k nim nepřidal,“ dodal tehdy.
Jediný nepodepsal. Příběh Františka Kriegela z roku 1968 natočil Nikolaev
První a zároveň poslední projev jakožto prezident přednesl v roce 2013 na výstavě Srpen 1968 pořádané Jazzovou sekcí. Odmítl tehdy mluvit o tom, jak národ trpěl nebo bojoval proti komunismu. „Protože u většiny občanů není ani jedno, ani druhé tak docela pravda,“ vysvětlil. Jednadvacátý srpen 1968 naopak označil za zradu elit a vedoucích představitelů Československa.
„S jedinou výjimkou, před jehož památkou se hluboce skláním, a to byl František Kriegel,“ uvedl. Za nešťastný národ označil ten, který nemá elity. V srpnu 1968 podle něj lidé potřebovali hrdiny, mnohé z nich si ale idealizovali a „z hrdinů se stali zbabělci“.
Fiala: Rusko stále považuje středovýchod Evropy za svůj majetek
Zeman byl od roku 1968 členem KSČ, z níž byl při normalizačních čistkách v roce 1970 vyloučen. Pracoval v různých tělovýchovných podnicích, v Ekonomickém výzkumném ústavu a do roku 1992 v Prognostickém ústavu ČSAV. Třikrát byl, podle životopisu zveřejněného na hradních stránkách, komunisty vyhozen z práce. Naposledy v roce 1989 za opoziční článek, mimo jiné „o kritice neschopnosti nekontrolované moci“, který vyšel v Technickém magazínu.