Prezident Soudcovské unie: Školení lidé z justice utíkají do supermarketů za kasu, hrozí kolaps systému

Potíž spočívá v tom, že administrativní pracovníci soudu mají už tabulkově nižší odměny než srovnatelné pozice u jiných státních zaměstnanců nebo pracovníků samospráv. Justice na to upozorňuje spoustu let, není to otázka posledních pěti až sedmi roků, je to opravdu dlouhodobé a poměrně dost nepochopitelné. Teď při ekonomické krizi mají lidé hluboko do kapsy a je to ještě markantnější. Lidé, do kterých stát investoval obrovské peníze, aby se naučili všechno, co umět u soudů mohou, tak přecházejí třeba na radnici nebo na jiný úřad. Tam totiž rovnou dostanou lepší peníze jako nástupní plat, než co dostávají po letech práce pro soudce.

Stát to musí dorovnat. Chápu, že stát v principu asi nemá úplně konkurovat privátním firmám. Proto také neargumentujeme přechody do advokacie, což se vždy dělo. Je ale absurdní, když stát, který má zabezpečit svůj chod, a tady máte jednu ze tří mocí ve státě, a on základní složku fungování toho systému, od podatelny až spisovnu, takhle podceňuje. Musíme o tom mluvit.

Určitě ano. V červenci jsme to s nimi řešili po poradě předsedů krajských a vyšších soudů. Tam premiér přišel a zdůraznil, že si je problému vědom. Poukazoval pochopitelně také na situaci, ve které se nacházíme z mezinárodního i rozpočtového hlediska. Panuje na tom shoda napříč celou justicí, že když nám vysoce zaškolení lidé se spoustou akreditací na různé počítačové systémy utečou dělat pokladní do supermarketu, je něco špatně. Není to problém, který by zavinila tato vláda či ta předchozí. Vleče se to 20 let. Ale zvyšováním příjmové krize se lidé pochopitelně chtějí postarat o svoje rodiny a jdou tam, kde jim nabídnou víc. Jenže bez odborně znalých lidí se soud zastaví a nemůže fungovat. Je potřebné dorovnat platy na odpovídající úroveň, je to záležitost vlády při přípravě rozpočtu a parlamentu při jeho schvalování.

Zapisovatelka má nástupní plat 18 tisíc. To ani není státem zaručená minimální mzda, takže soud rovnou ze svého rozpočtu musí této osobě, která je pro část práce soudu nezbytná, rovnou doplácet peníze. Platy by se měly dorovnat na podobnou úroveň, kterou dostávají lidé se stejnou praxí, vzděláním, výkonností na různých úrovních státní správy (podle prohlášení Nejvyššího soudu jsou platy v justici zhruba o 10 tisíc nižší než průměrná mzda ve veřejné sféře, pozn. red.).

Tam je větší dluh, samotný hardware je podfinancovaný. Elektronizace justice by byla nesmírně efektivní. Pokud to chceme udělat, je potřeba vytvořit základní podmínky, tedy zvýšení platů a zároveň vyčlenit peníze na samotný proces. Každá elektronizace jakékoli oblasti státu stojí a stála obrovské peníze.

Mluvíme o tom několik let. Situaci jen podtrhla současná ekonomická situace. Příhodné to není, ale když jsme o tom mluvili v časech hojnosti, paní ministryně Marie Benešová (ČSSD) tomu nedopřála sluchu. Byť byl rozpočet v kondici, kdy by si nikdo ani nevšiml, kdyby platy vláda dorovnala. Ale musíme respektovat politickou vůli vlády a parlamentu, můžeme o tom jen mluvit, nejsme součástí politického boje. Je to apel na to, že ta situace tu je horší než před časem.

Samozřejmě se to nabízí. Ti lidé mají přístup do všech databází, kde jsou nejen všechna osobní data účastníků soudních řízení, ale mnohdy i velmi citlivé informace k těm lidem, případně k životu firem. Jen rejstříková řízení, kdy dochází k fúzím či přeskupení na kapitálovém trhu, to jsou všechno informace, které samy o sobě mají obrovskou hodnotu. My tu riskujeme, že s těmi informacemi pracují málo motivovaní jedinci. Je to spíše potenciální riziko.