Hlavní obsah

Poplatky za ČT a ČRo se od května zvýší. Normu podepsal prezident

4:01
4:01

Poslechněte si tento článek

Aktualizováno

Poplatky za Českou televizi a Český rozhlas se od května zvýší, novelu zákona, která změnu přináší, podepsal prezident Petr Pavel. Televizní poplatek se zvyšuje o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový o 10 korun na 55 korun měsíčně. Poplatky budou platit nově i domácnosti s přístupem k internetu.

Článek

Poplatek má být nově navázaný nikoliv na televizní či rádiový přijímač, ale i na mobil, počítač či tablet, které jsou schopny přehrát jejich multimediální obsah. Poplatky se mají zvýšit už od letošního května.

Pavel ještě tento týden ve středu k novele o televizních a rozhlasových poplatcích uvedl, že návrh obsahuje řadu problémových bodů a že bude potřeba se k němu ještě vrátit.

„Věřím tomu, že to není konečná, protože návrh tak, jak byl předložen, v sobě nese řadu problémových bodů, a věřím, že se k němu budeme dříve či později muset vracet,“ řekl ve středu Pavel. Nyní tedy svým podpisem stvrdil rozhodnutí Sněmovny a Senátu, který zákon schválil počátkem dubna.

Vláda zdůvodnila zvýšení poplatků tím, že nebyly valorizovány v případě televize od roku 2008, v případě rozhlasu od roku 2005. Novela zachovává princip jedné platby za domácnost bez ohledu na počet přístrojů, které mají v držení její členové.

Koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média se platí v deseti zemích Evropské unie. Průměrná částka placená v EU za veřejnoprávní média je 9,7 eura (nyní asi 240 Kč) měsíčně.

Nyní schválená novela rozšiřuje okruh poplatníků o domácnosti s přístupem k internetu, které rozhlasový nebo televizní přijímač nemají. Od poplatků budou naopak osvobozeny firmy do 25 zaměstnanců.

Televizní a rozhlasový poplatek se má podle novely do budoucna zvyšovat v závislosti na míře inflace, pokud bude vyšší než šestiprocentní. Navýšení by tak neschvaloval parlament jako dosud.

Opoziční ANO a SPD se změny neúspěšně snažily odmítnout. Slíbily do budoucna poplatky nahradit financováním veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu, což by ale podle současné koalice fakticky znamenalo zestátnění těchto veřejnoprávních médií a jejich podřízení vládnímu vlivu.

„Mám osobní radost, že se to celé povedlo, že koalice dotáhla svůj slib do konce. Jde o mimořádně důležitý krok pro stabilní fungování veřejnoprávních médií v ČR. Valorizační doložka je něco, co nám závidí i kolegové v zahraničí,“ reagoval v pátek po prezidentově podpisu generální ředitel ČT Jan Souček s tím, že produkce ČT24 okamžitě obnovuje výrobu nedávno pozastavených pořadů.

Výjimku z poplatků mají školy, neslyšící, nevidomí, cizinci bez trvalého nebo dlouhodobého pobytu v Česku a ti, jejichž příjem nepřesáhne 2,15násobek životního minima. Osvobozeni od poplatků jsou spolky a také zaměstnavatelé s většinou pracovníků se zdravotním postižením.

Firmy s méně než 24 zaměstnanci (tzn. pracovníky s plným pracovním úvazkem) žádný televizní ani rozhlasový poplatek neplatí. U početnějších podniků a společností se výše poplatků bude odvíjet od počtu pracovníků. Například firmy s 50 až 99 zaměstnanci platí desetinásobek rozhlasového a televizního poplatku, společnosti s 250 až 499 zaměstnanci sedmdesátinásobek a firmy s více než 500 zaměstnanci stonásobek.

Výběr článků

Načítám