Článek
Změna zapovídá veřejným funkcionářům provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Má se přitom vztahovat na skutečné majitele, nikoliv ovládající osobu, aby nebylo možné zákaz obcházet.
Obdobně tomu má být u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády. Zákon míří proti šéfovi ANO Andreji Babišovi, který již po nabytí účinnosti ustanovení o zákazu vlastnictví médií a získávání dotací a investičních pobídek v roce 2017 vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá i skupina Mafra, jež patří k největším mediálním domům v Česku.
Sněmovna normu po obstrukcích hnutí ANO schválila v polovině června. Platit začne od příštího roku.
Pavel požádal o novelu
Prezident se v souvislosti s podpisem zákona obrátil na předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) s žádostí o novelizaci normy, neboť prezident byl do zákona zapracován pouze částečně.
„Zákon mi tak ukládá povinnost podat uvedené oznámení, ale neřeší, jakým způsobem a kdy tak mám učinit,“ připomněl s tím, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu to nelze přejít výkladem zákona.
Msta za zpřísnění lex Babiš přišla okamžitě. ANO a SPD zablokovaly Sněmovnu
