Prezident Pavel vypovídal u soudu v případu generála žádajícího odškodnění

Než prezident v pátek ráno dorazil k soudu na pražských Vinohradech, v budově už byli členové jeho ochranky kontrolující objekt. Další pak doprovázeli samotného Pavla, který za velkého zájmu médií vešel do jednací síně soudu.

Tam popisoval dění kolem Halenkova případu, kterého policisté z tehdejšího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) v březnu 2015 obvinili z trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku v souvislosti s prodejem vyřazeného armádního majetku. Armádu měl podle jejich mínění připravit o 20 milionů korun.

Pavel přiblížil například schůzku s někdejším šéfem resortu obrany. „Byl jsem povolán tehdejším ministrem obrany Vlastimilem Pickem, který mi pustil několik audio- i videonahrávek, které se týkaly generála Halenky. Týkalo se to motorů do tanků. Ministr mi říkal, že má podezření ze spáchání trestné činnosti,“ přiblížil soudu prezident.

„Řekl jsem mu (ministrovi), že bych nebyl v té věci až tak přesvědčen o tom, že tam k něčemu došlo, považoval jsem to za standardní komunikaci… V těch rozhovorech, jak jsem je slyšel, tam nebylo nic takového, co by svědčilo o korupci a něčem nezákonném,“ doplnil Pavel s tím, že šlo tehdy o běžné schůzky a rozhovory týkající se armády.

Přestože si Pavel tehdy nemyslel, že by se Halenka něčeho nezákonného dopustil, policie generála 3. března 2015 zatkla a obvinila, načež ho ministerstvo okamžitě odstavilo z funkce šéfa sekce podpory. Prezident nyní doplnil, že pak už případ příliš nesledoval, protože odešel z funkce. Později ve věci pouze vypovídal jako svědek na policii.

Brigádního generála po jeho obvinění odstavilo ministerstvo obrany z funkce a do té už se nikdy nevrátil. Po sedmi letech trestního stíhání, které Halenkovi podle jeho slov zničilo soukromý i profesní život a kariéru, nakonec žalobce Pavel Prygl z Vrchního státního zastupitelství v Praze jeho trestní stíhání pro nedostatek důkazů zastavil.

Ministerstvo spravedlnosti následně Halenkovi za nezákonné stíhání a náklady za obhajobu přiznalo přes 1,3 milionu korun, obvodní soud mu pak přiřkl ještě 270 tisíc korun. Ve zbytku žalobu, v níž Halenka požadoval přes 20 milionů korun, zamítl.

Nyní tento generál ve výslužbě požaduje v žalobě odškodné za ušlý zisk ve výši zhruba čtyři miliony korun a měsíční rentu. Částku vyčíslil tak, že kdyby nebylo jeho obvinění, pokračoval by v armádě a mohl následně i povýšit, třeba i na náčelníka generálního štábu.

Prezident měl nyní u soudu odpovědět, jestli Halenkova kariéra měla šanci na pokračování, kdyby nebyl generál trestně stíhán. „Nebyl ani důvod o tom uvažovat,“ odpověděl prezident na dotaz soudce Ondřeje Růžičky, zda přemýšlel o povýšení Halenky do nějaké vyšší funkce v době, kdy byl náčelníkem Generálního štábu AČR.

Všechny vrcholné pozice na generálním štábu byly podle prezidenta v té době plně obsazeny, krátce poté navíc odešel z čela armády na post předsedy vojenského výboru NATO.

Zároveň ale Pavel u soudu potvrdil, že obvinění Halenkovi znemožnilo zúčastnit se zahraničního vojenského kurzu v USA. Právní zástupkyně státu však u soudu po Pavlově výpovědi uvedla, že ani účast na kurzu nezaručovala jistotu kariérního postupu.

„Generála Halenku jsem vnímal jako odborníka, profesionála, který ve všech ohledech dodržoval to, jak by se měl generál a voják chovat,“ vyjádřil se Pavel k osobnosti žalujícího muže. Dál se ale nechtěl vyjadřovat k tomu, jak by mohla Halenkova kariéra pokračovat, protože už u toho nemohl být, když z vedení AČR odešel.

U soudu se prezident zdržel v pátek zhruba 20 minut, kdy odpovídal na dotazy soudce Ondřeje Růžičky, samotného Halenky a jeho právníka jako žalující strany i zástupkyně žalovaného ministerstva spravedlnosti.