Prezident nevyloučil veto ozdravného balíku

„Pokud by to opravdu nevedlo ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo naopak pokud by to ve výrazné míře dopadlo na lidi, kteří už dnes mají problémy, pak by byl důvod to nepodepsat,“ řekl Pavel v rozhovoru pro Reflex.

Nyní je podle něj řada na poslancích a opozičních stranách, aby předložili pozměňovací návrhy a veřejnost prostřednictvím volených zástupců prosadila klíčové změny.

Kriticky se prezident vyjádřil k tomu, jak vláda Petra Fialy (ODS) ozdravný balíček zatím představila. Vláda podle něj nebyla schopná od počátku dát na stůl jasná a srozumitelná čísla, ze kterých by se dalo vycházet.

„Čísla jsou matoucí dokonce pro ekonomy, kteří v tom jsou celý život, každou chvíli dostávají od ministerstva financí jiné podklady. To přispívá ke zmatku, rozhodně to nepřispívá k důvěryhodnosti vlády,“ dodal Pavel. Na druhou stranu považuje za důležité, aby byl ozdravný balíček přijat a skutečně pomohl ozdravit veřejné finance.

„Protože by asi bylo nesmyslné přijímat velice bolestivě balíček, po kterém bude muset okamžitě následovat balíček číslo dva, tři a kdovíkolik ještě dalších,“ uvedl.

Poslanec vládní KDU-ČSL Michael Kohajda v debatě CNN Prima News přiznal, že prezidentské veto by byl problém, pokud by jej poslanci museli následně přehlasovat.

„Je důležité, aby balíček nabyl účinnosti k 1. lednu, kdy se mění daně. Půl roku není na schválení tak moc času,“ uvedl. Lidovci se podle něj ale snažili, aby dopad na rodiče s dětmi nebo důchodce byl co nejmenší. Škrty jsou podle něj rozloženy zodpovědně, aby byly sociálně citlivé. Zopakoval, že změny jsou nezbytné kvůli vysokému tempu zadlužování, které by podle něj mohlo za pár let ohrozit fungování a služby státu, například zdravotnictví.

Poslanec ANO Patrik Nacher se k postoji prezidenta staví rezervovaně. „Nevím, jak to prezident myslí. Stejně to nakonec podepíše, jako podepsal změnu valorizace důchodů,“ soudí.

Konsolidační balíček upravuje 63 zákonů. Mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent nynější snížené sazby DPH deset a 15 procent a mění v sazbách rozložení některých položek. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Předloha počítá se zvýšením daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.

V příštím roce by měla navrhovaná opatření zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun. Společně za příští a přespříští rok má jít až o 150,7 miliardy.