Článek
Zeman jedná „podle pravidel, která mu ústava umožňuje“, hájil Jakl Zemana proti kritikům, kteří upozorňují na to, že prezident porušuje ústavní zvyklosti, když ignoruje parlamentní většinu a navzdory jejímu deklarovanému odporu vybral vlastního kandidáta na předsedu vlády.
Podle Jakla na to má Zeman právo, mandát mu k tomu dala přímá volba. „Prezident Klaus kvůli respektu k reálně existující většině v parlamentu pověřil opakovaně zástupce sociálních demokratů - po Vladimíru Špidlovi Stanislava Grosse a po Grossovi Jiřího Paroubka. Respektoval parlament a jeho složení jako obraz přání voliče,“ připomněl Jakl a naznačil, že to se Klausovi líbit nemuselo, ale udělal to.
„Ale co Zeman? Má respektovat tři roky starý mandát voličů daný (odcházejícímu premiérovi) Nečasovi, anebo spíš svůj mandát? Zvlášť když kandidoval pod heslem Stop Nečasově vládě,“ poznamenal Jakl. Politici podle něj „hráli nečistou hru“, když připravovali přímou volbu prezidenta a předpokládali, že to nepromění roli hlavy státu. „Ústava a celá její architektura se mění,“ prohlásil Jakl.
Ladislav Jakl
Zásadně s ním nesouhlasil politolog Bohumil Doležal. „Pan Zeman byl zvolen na to, aby byl prezident a choval se jako prezident podle ústavy,“ řekl. Dodal, že všechny autoritativní režimy se zaštiťovaly autoritou lidu a svou vládu prezidentovaly jako kabinet odborníků.
Za názor, že by se neměla měnit ústava, se postavili i další účastníci debaty, vedoucí Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleš Gerloch a politolog Zdeněk Zbořil.
