Hlavní obsah

Prezident dosadil exministra Bureše do Nejvyššího soudu

PRAHA

Druhým místopředsedou Nejvyššího soudu (NS) se stal Jaroslav Bureš. Ve středu ho jmenoval prezident Václav Klaus. Bureš, který dříve působil jako ministr spravedlnosti, se tak stane zástupcem Ivy Brožové, kterou chtěl Klaus z čela NS odvolat. Brožová tvrdí, že takový krok je neústavní.

Článek

Brožovou srazilo v květnu auto a momentálně je v domácím léčení. NS tak místo ní řídí místopředseda Pavel Kučera.

Právě zdravotní neschopnost Brožové označil Bureš za důvod svého jmenování."Pan místopředseda Kučera těžko mohl všechny úkoly sám zvládat a trošku se to na chodu Nejvyššího soudu projevovalo. Čili začneme pracovat, vědomi si toho, že nyní jsme odpovědni my dva za řízení Nejvyššího soudu. Zda-li a kdy se vrátí paní předsedkyně, to uvidíme," řekl po jmenování na Hradě Bureš.

Brožová se jmenováním Bureše nesouhlasí

Podle Brožové je jmenování Bureše protiústavní a odporuje zákonu. Brožová uvádí, že NS by měl mít jen jednoho místopředsedu. Jmenování druhého místopředsedy ze strany prezidenta sice podle ní Ústava připouští, tento krok ale nemá oporu v zákonu. Klausovo rozhodnutí považuje za nevhodný zásah exekutivy do moci soudní. Kromě právních výhrad Brožové vadí i Burešova minulost ve vládních funkcích a spojení s exekutivou. Přidělení Bureše k NS přezkoumává Ústavní soud (ÚS).

Bureš tvrdě reagoval na slova předsedkyně NS. "Každý, kdo ji slyšel, tak ví, že ani dobře nečte ústavu," řekl Bureš Českému rozhlasu. 

S názorem Brožové nesouhlasí ani Kučera. "Snad i ona ví, že ústavní zákon je nadřazen obecnému," řekl Kučera, podle kterého prezident využil svého ústavního práva. 

Klaus Brožovou odvolal z funkce na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce z konce ledna. Toto rozhodnutí spolupodepsal i tehdejší předseda vlády Jiří Paroubek.

Podle Němce soud pod vedením Brožové neplnil své hlavní úkoly, kterými jsou sjednocení judikatury, zajištění předvídatelnosti soudních rozhodnutí a posílení role NS. S tímto názorem se ztotožnil i prezident. Využili sporné ustanovení zákona o soudech a soudcích, podle kterého mohl vysoké justiční činitele odvolávat ten, kdo je do funkce jmenoval.

Odvolání Brožové zrušil Ústavní soud

Brožová následně podala stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). "Ve hře je nezávislost soudní moci. Jde mi o principy. Chci zamezit libovůli moci výkonné," uvedla Brožová. ÚS nakonec v září prohlásil její odvolání za neplatné a zrušil pasáž zákona, kterou ministr spravedlnosti a prezident zdůvodnili odvolání Brožové.

Podle rozhodnutí ÚS nemá prezident právo bez kárného řízení odvolávat z funkce žádného ze soudců nebo předsedu či místopředsedu jakéhokoliv soudu, a to ani v případě, že je jmenuje do funkce.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám