Článek
V něm je pozice poškozených proti řízení trestnímu výrazně méně výhodná, a to především proto, že musí v takovém případě nést důkazní břemeno.
„Musí tam prokázat, že se stal trestný čin a že jim tím byla způsobená škoda. Např. poškození ve složitých kauzách vytunelovaných fondů nebo kampeliček nejsou schopni takové důkazní břemeno unést,“ řekla Právu advokátka Hana Marvanová, která zastupuje klienty v několika podobných případech.
Podobně se vyjádřil i právník Josef Lžičař. „Neznamená to ale, že by tu možnost domoci se náhrady škody zcela ztratili, ostatně soudy už teď s takovými nároky často odkazují na civilní řízení,“ poznamenal Lžičař.
Pozor na promlčení
Marvanová ale v této souvislosti upozornila, že v některých případech zůstanou poškození zcela bez zastání.
„V některých případech reálně hrozí promlčení, podle občanského zákoníku totiž platí v civilním řízení pro nároky na náhradu škody desetiletá lhůta,“ konstatovala Marvanová s tím, že např. kauzy rozkradených kampeliček spadají do devadesátých let a poškození tak nemohou lhůtu dodržet.
S čistým rejstříkem
„Druhý článek té amnestie, který hovoří o zastavování trestního stíhání, proto považuji za nejproblematičtější. Vůbec totiž neřeší dopady na poškozené,“ doplnila advokátka. Ta zastupuje mimo jiné klienty zkrachovalé společnosti H-System, po které zůstala zhruba miliardová škoda.
V případu už byl k dvanáctiletému trestu pravomocně odsouzen hlavní organizátor celého podvodu Petr Smetka, jeho tři pomocníci se teď ale kvůli amnestii možná trestu vyhnou.
Vrchní soud jim totiž loni snížil původní tresty od nižšího soudu na podmínky, jenže do případu ještě zasáhl Nejvyšší soud, podle kterého byly takové tresty příliš mírné, a nařídil, aby se v líčení pokračovalo. Jednání mělo proběhnout letos v únoru, ale amnestie ho nejspíš nepřipustí.
Pokud by amnestie bývalé manažery H-Systemu a další stíhané osvobodila, mohli by se v budoucnu prokazovat čistým trestním rejstříkem.
Z rozhodnutí prezidenta Václava Klause se totiž na amnestované musí pohlížet jako na osoby neodsouzené. Podle prvního náměstka ministerstva spravedlnosti Daniela Voláka tak v jejich trestním rejstříku sice příslušný záznam bude, ve výpisu už ale nikoliv. „Z pohledu práva na ně bude potřeba nahlížet jako na nevinné,“ uvedl Volák.
Zákazy řízení i pokuty zůstávají
Pokud se ale obviněný cítí nevinný, může podle zákona do tří dnů od vydání usnesení o zastavení stíhání prohlásit, že na projednání věci trvá. Soud pak může pouze konstatovat, jestli je dotyčný skutečně vinen, či nikoliv, případný trest už ale s ohledem na amnestii uložit nemůže.
Lžičař zároveň upozornil, že v případech amnestování již pravomocně odsouzených trestných činů se sice smazává trest odnětí svobody, všechny další doprovodné tresty ale v platnosti zůstávají.
„Například zákazy činnosti nebo peněžité tresty platí i po amnestii,“ vysvětlil advokát s tím, že odsouzený si může např. u tříletého zákazu řízení v polovině tohoto trestu tak jako v jiných případech požádat příslušný soud, aby zákaz zrušil.
