Článek
„Smlouva nám umožňuje v zásadní míře ovlivnit to, jak bude budoucí čtvrť vypadat,“ uvedl náměstek plzeňského primátora Pavel Bosák (Piráti). Investor musí respektovat závaznost příslušné územní studie. „Nemůže se tedy stát, že místo nižší zástavby postaví třeba paneláky, musí být dodrženo maximální procento zastavění, minimální procento zeleně,“ dodal Bosák.
Hlavní architekt projektu Pavel Joba
V plánu je přes tři tisíce bytů, v nichž by mělo bydlet na sedm tisíc lidí, počítá se i s více než dvěma tisícovkami pracovních míst ve službách a administrativě. Investor na své náklady vybuduje potřebnou vodárenskou i dopravní infrastrukturu a zřídí centrální park o téměř dvouhektarové ploše. Město zajistí potřebnou součinnost a bude mít možnost odkoupit část pozemků na výstavbu školky, školy i na výstavbu svých vlastních bytů.
Nová čtvrť se má utápět v zeleni
Vodovod za zhruba dvě stě milionů chce APB postavit příští rok. „První lidé by se mohli nastěhovat v roce 2027,“ řekl Novinkám a Právu nedávno Petr Březina, místopředseda představenstva.
Nakonec byli pro
Návrh smlouvy nakonec podpořila i většina opozice. A to přes řadu výhrad, které se týkaly především údajného nedostatku příslušných informací.
„Vůbec nerozumím tomu, co je na tom tak strašně tajného, že nás nemůžete průběžně informovat. Proč nejste schopni k tomuto projektu uspořádat seminář,“ čílil se Michal Vozobule z opoziční TOP 09.
Bosák reagoval: „Měli byste nadšeně souhlasit a nesnažit se za každou cenu do toho kopat. Tady se nejedná o projekt města, jde o lokalitu, kde nám nepatří ani zrnko písku.“ Petr Suchý (TOP 09) oponoval: „Nepatří nám tam sice ani zrnko písku, ale bez města tam investor nepostaví nic.“ Kritika mířila i na chybějící vyčíslení nákladů souvisejících s budoucím provozem nové čtvrti.
Umění možného
Podle Lukáše Hegnera (ODS) - ten jako jediný hlasoval proti - je řada ujednání ve smlouvě jednostranně nastavená ve prospěch druhé strany. Tomáš Tomšíček z advokátní kanceláře, která pro radnici dokument připravovala, upozornil, že dohoda je na hranici možného: „Investor se skřípěním zubů přijal řadu opatření, která zase on považuje za riziková.“
Kasárna přestala sloužit v roce 1992, APB je získala od státu v roce 2007 a poté srovnala se zemí. Od té doby jen zarůstají nálety a čekají na svoji šanci.
Centrální park
Plzeňské náměstí čeká proměna. Méně aut, více stromů
