Přestěhujte se do Ruska, lákal rusomilné Čechy Putinův dekret. Zda někdo vyslyšel, ambasáda tají

Na začátku byl dekret ruského prezidenta Vladimira Putina. V něm se loni v srpnu rozhodl pomoci s vycestováním lidem, jejichž domoviny údajně podporují postoje odporující těm tradičním ruským.

„Podat žádost o udělení takového víza mohou cizí občané zemí zařazených na seznam cizích států a území provádějících politiku, která vnucuje destruktivní neoliberální ideologické postoje odporující tradičním ruským duchovním a morálním hodnotám,“ uvádí ambasáda.

Apel se týkal řady převážně evropských zemí včetně Česka. Slovensko či Maďarsko však na seznamu chybí. Výzva k vycestování se objevila na webu ruské ambasády v Praze a obsahovala podmínky pro získání takzvaného humanitárního víza. Novinky o tom informovaly začátkem letošního ledna.

Účastníci programu si mohou zažádat o víza až na 90 dnů a následně podat žádost o povolení k dočasnému pobytu v Rusku. Nemusí přitom dokládat znalost jazyka, historie ani legislativy.

S odstupem dvou měsíců redakce požádala prostřednictvím e-mailu o informaci, kolik českých občanů už o nabídku projevilo zájem. Dotaz však zůstal bez odezvy a úspěšnější nebyl ani telefonát.

Ženský hlas na lince vízového oddělení však byl stručný. „To je soukromá informace, to vám nemohu říct,“ reagovala pracovnice ambasády na otázku, kolik českých občanů už chtělo do Ruska díky zvláštnímu vízu vycestovat.

Živoucí ukázkou, že i mezi Čechy může být zájem přestěhovat se do Ruska, je však Jakub Zieba, trvale pobývající ve Volgogradu, jenž je zároveň stále veden jako nestraník za SPD na seznamu zastupitelů městského obvodu Plzeň 1. 

Zieba na sociálních sítích dokonce rozdává rady, jak v Rusku řešit praktické otázky každodenního života, třeba jak si pořídit mobilní telefonní číslo.

„Cizinec si SIM kartu v Rusku jen tak nekoupí. Z hlediska bezpečnosti a ochrany ruského státu a kontroly cizinců se na území Ruské federace bezpochyby jedná o důležitý a správný krok,“ naznačuje ve videu Zieba, na jaké komplikace mohou Češi hned po přestěhování do Ruska narazit.

A dále popisuje, že pro aktivaci telefonního čísla je potřebná mimo jiné notářsky ověřená kopie cestovního pasu a státní orgány Ruské federace vyžadují u cizinců i vzorek jejich hlasu. V době vydání tohoto článku bylo video s instrukcemi dostupné na youtube.

Za čistou propagandu považuje iniciativu bývalý český konzul v Petrohradu Vladimír Votápek, který nyní působí jako poradce Pirátů pro zahraniční politiku.

„Oni se neustále snaží udržet mezi svými voliči a občany obraz Ruska jako civilizační alternativy. A k tomu samozřejmě patří i to, že by tato civilizační alternativa měla mít alespoň jakousi elementární přitažlivost. Pro ně by bylo opravdu krásné, kdyby mohli prezentovat, že se k nim v daném roce přistěhovaly třeba desítky tisíc lidí ze západní Evropy, protože už tam nemohou tu hrůzu vydržet,“ domnívá se bývalý konzul.

Jenže nemusí jít jen o propagandu. Rusko vymírá, motivuje už dokonce i náctileté školačky, aby měly děti. Jen loni měla Moskva ve válce na Ukrajině ztratit podle ukrajinského generála Oleksandra Sysrského, na něhož se odvolává web The Atlantic, 427 tisíc mužů. Ukrajinský generální štáb odhaduje ruské ztráty dokonce na více než 910 000 vojáků. Rusko své ztráty nezveřejňuje.

Ani Votápek nepopírá, že i během této složité situace migrace do Ruska existuje. „V naprosté většině je to ale z bývalých zemí Sovětského svazu mimo Pobaltí a Ukrajinu. Zájem je třeba ze Střední Asie.

Jsou to lidé, kteří si ani nedokážou představit, že by mohli žít, pracovat, studovat nebo podnikat někde jinde. V Rusku jsou samozřejmě lepší školy než v Abcházii a třeba pomocný dělník z Kyrgyzstánu si může polepšit i finančně,“ domnívá se bývalý konzul.

Tutéž výhodu by ale Češi přesunem do Ruské federace nejspíš nezískali. „Kvalita života je rozhodně lepší u nás. Lidé hlasují nohama, a kdyby to bylo v Rusku lepší, tak se tam už stěhují i bez ohledu na nějaký vízový program,“ připomíná exministr zahraničí Tomáš Petříček a tím víceméně potvrzuje, že nabídka víz pro Čechy může být ze strany Ruské federace spíše jen marketingovým tahem.

„V mezinárodních vztazích obecně platí rozdělení na hard a soft power, tedy na tvrdou a měkkou sílu. Vy se snažíte nějakým způsobem propagovat svou kulturu. V rámci měkké síly jde například o různé kulturní výměny, typickou ukázkou je například Švédsko, které je známé díky některým výrobkům,“ vysvětluje expert na politický marketing Karel Komínek.

„Snaha, aby se někteří Češi přestěhovali do Ruska, také patří k těm příkladům měkké síly. K úspěchům patří už i to, že se díky tomuto tématu Ruská federace dostane v Česku do médií,“ dodává Komínek.