Článek
Aktuální průzkum agentury Ipsos přitom ukázal, že 36 procentům z oslovených hospodských a restauratérů klesla v důsledku protikuřáckého zákona návštěvnost a téměř polovina z nich by byla ochotna v případě zmírnění zákona vybudovat ve svých provozovnách speciální kuřácké prostory.
Překvapivě však jen osm procent podnikatelů tvrdí, že by jim zrušení zákazu kouření skutečně pomohlo.
Protikuřácký zákon, který zakázal kouření ve všech stravovacích zařízeních, platí v ČR od loňského 31. května. Skupina 85 poslanců v čele s Martinem Bendou (ODS) se tento zákaz sice letos pokusila novelou zmírnit, 29. května to však Sněmovna zamítla, když předlohu nepropustila do druhého čtení.
Podle poslaneckého návrhu se mělo povolit kouření alespoň v hospodách do 80 metrů čtverečních, v nichž se nepodává jídlo. V těch větších by se pak směly zřizovat stavebně oddělené a dobře odvětrávané kuřárny, do nichž by neměli přístup mladí lidé do 18 let. I to se ale zdálo zastáncům striktního zákazu kouření přílišným ústupkem.
Krachy spíše kvůli nedostatku kuchařů
Faktem je, že stravovací zařízení považují za větší problém velký nedostatek kvalifikovaného personálu. Jenom 15 procent nových pracovníků má totiž v tomto oboru odpovídající kvalifikaci.
„Atraktivita učňovského oboru kuchař je téměř nulová. Bude-li současná situace pokračovat, tak řada hospod pro nedostatek kuchařů zavře,“ tvrdí Viliam Sivek, předseda Fóra cestovního ruchu ČR.
Podle údajů Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) připadá v ČR v přepočtu na počet obyvatel jedna hospoda na 265 lidí. Naše republika si tak v tomto ukazateli zachovává evropský primát. Například v Rakousku je jedna hospoda na 280 obyvatel, v Německu na 501, v Polsku na 575 a ve Velké Británii na 780 obyvatel.
„Taková hustota sítě je s přihlédnutím ke kupní síle v porovnávaných zemích jedním z důvodů, proč v ČR obor stravovacích služeb zaznamenával v minulosti úbytky v zakládání nových provozoven. Zlom nastal až v posledních dvou letech, kdy vzniklo více restauračních a hospodských zařízení, než jich zaniklo,“ uvedla včera v tiskové zprávě AMSP.
Nápor lahváčů
Průzkum také ukázal, že 53 procent provozovatelů hospod a malých restaurací si udržuje stabilní nebo mírně rostoucí úroveň tržeb. Naopak 47 procent jich má problémy a šest procent z nich dokonce uvažuje o ukončení činnosti.
„Zejména venkovské hospody trpí tím, že hypermarkety ve městech prodávají nápoje v nebývalé míře za podnákladové ceny. Obyvatelé malých obcí si tam nakoupí lahvové pivo, které konzumují se svými sousedy třeba v garážích, kde je protikuřácký zákon netrápí. Místní hospody potom skomírají,“ upozorňuje ředitelka AMSP Eva Svobodová.