Přes Erasmus se za 10 let protočilo téměř 16 miliard korun

„Rokem 2014 otevíráme nový milník. Tehdy vznikla nová podoba programu Erasmus+, tak jak jej známe dnes, tj. zahrnující všechny sektory vzdělávání včetně neformálního vzdělávání mládeže a sportu,“ uvedla Martina Nevolná, mluvčí Domu zahraniční spolupráce, který programy zajišťuje.

Zatímco před deseti lety činil rozpočet Erasmu 820 milionů, pro letošní rok je připraven pro ČR rozpočet ve výši 2,3 miliardy korun. A další rozpočty se budou ještě podstatně navyšovat.

V roce 2027 se má roční rozpočet vyšplhat na 3,5 miliardy.

Češi se do programů mohli zapojovat v rámci evropského partnerství ještě před vstupem do EU od roku 1998. Od té doby využilo nabídky Erasmu přes 411 tisíc Čechů, kteří díky tomu vycestovali na pobyt do evropských zemí, a na 450 tisíc cizinců zavítalo do ČR.

Proměňuje se i zájem o různé destinace. Před deseti lety mířili Češi nejčastěji do Německa. Směřovalo sem 14 procent všech výjezdů. Desetina odjela na zkušenou do Velké Británie, osm procent na Slovensko a stejně tolik do Španělska. Francie přilákala šest procent studentů.

Loni už byly poměry jiné. Nejatraktivnější bylo Španělsko (14 procent), po něm Německo (osm procent), následované Portugalskem, Itálií a Slovenskem (po sedmi procentech).

„S odchodem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z EU došlo k markantnímu poklesu výjezdů do této země,“ konstatovala Nevolná.

Zájemci o pobyt ve Velké Británii mohli využívat všech podpor Erasmu do konce května 2023.

Naopak do ČR se loni jezdilo nejčastěji ze Slovenska (18 procent), Francie (13 procent), Německa (deset procent), Španělska (osm procent) a Polska (sedm procent).

Podle průzkumu Domu zahraniční spolupráce absolventi programu díky zahraničnímu výjezdu dosahují na vyšší plat, lepší pozici na trhu práce a konkurenční výhodu oproti těm, kteří zahraniční zkušenost nemají.

Průzkum ukázal, že absolventi častěji pracují v oboru, který vystudovali. Rozdíl činí osm procentních bodů. Na 58 procent absolventů využívá ve své práci cizí jazyk, zatímco u ostatních činí podíl 43 procent. Třetina absolventů by ráda cizí jazyk i používala, ale v případě ostatních je taková ochota jen u 18 procent.

Dále ze zjištění vyplývá, že průměrný příjem účastníků středoškolských zahraničních výjezdů je o 12 procent vyšší a u absolventů vysokoškolských zahraničních pobytů je průměrný plat vyšší o 6,5 procenta.

O deset procentních bodů více lidí se zkušeností s výjezdem se uplatňuje v mezinárodních firmách a organizacích. Také se jim lépe daří navazovat nové kontakty. Rozdíl činí devět procentních bodů.

Šedesát procent jich také uvedlo, že je jejich práce naplňuje. U nezapojených to byla polovina. A 57 procent absolventů předpokládá, že by pro ně bylo snadné najít si práci v zahraničí. U ostatních to bylo 36 procent.