Článek
Nejzatíženější je Tachov, v němž bydlí přibližně 15 500 osob. Třetinu tvoří cizinci. Ve skutečnosti jich může být ještě víc, zdůraznila tamější místostarostka Vendula Machová (Volím Tachov). „Odhady mluví až o šesti tisících. Vycházíme třeba ze zátěže na komunální odpad,“ sdělila.
Strmý nárůst nastal v posledních letech. Cizinci, převážně Ukrajinci, sem míří za prací do fabrik a nedalekých průmyslových zón. „Chybějí nám ale přesná data. Bylo by potřeba provést například terénní průzkum,“ nastínila Machová.
Vedení města a starostové okolních obcí nyní o problematice hovořili s plzeňským hejtmanem Kamalem Farhanem (ANO). Schůzky se zúčastnili též zástupci policie, hasičů a hygieny. „Také by nám pomohlo, pokud by existovala povinnost cizinců se registrovat na úřadech. A třetí prioritou, o které jsme mluvili, je více policistů,“ shrnula.
Připomněla, že řeší nedostatek bydlení, lékařů, míst ve školkách i školách, sociálních služeb. Opakovaně poukazují na nelegální ubytovny, v nichž lidé žijí v otřesných podmínkách, i nekalé praktiky určitých agentur, jež cizince vykořisťují. Tachov se rovněž snaží zavést různá opatření, protože část obyvatel se ve městě necítí bezpečně.
Pokuta ani zákaz nezabraly. Majitelé dál vydělávají na nelegální ubytovně v Tachově

Čeština se příliš neslyší
Podobná situace panuje v sousedním Boru, kde se nachází největší průmyslová zóna v Plzeňském kraji. „Ve dvou parcích může pracovat kolem sedmi tisíc zaměstnanců, převažují cizinci. Slyšíte spíš ukrajinštinu, maďarštinu a další jazyky než češtinu. Někteří lidé to špatně nesou. Ale trestných činů nemáme víc,“ podotkl starosta Rudolf Kodalík (Občané Borska).
Počet stálých obyvatel je přibližně 5000. Kolik žije v Boru cizinců, však nedokáže starosta říct. „Z rodinných domů se stávají ubytovny, mění se na zázemí pro agenturní pracovníky. Investoři skupují od soukromníků nemovitosti, je to pro ně dobrý byznys,“ vysvětlil.
Trápí je také nadměrná doprava a nápor na zdravotnictví. „Ordinace jsou většinou přeplněné. Cizinci sice mají závodní doktory, ale když jsou nemocní, zraní se a podobně, jdou k nám na polikliniku. A pojišťovny vycházejí ze stálého počtu obyvatel, takže kapacitu prostě nerozšíří,“ posteskl si Kodalík.
Neznají ani pravítko, únavou usínají při výuce. Začlenit ukrajinské děti se daří jen zčásti

Podle něj je potřeba více policistů v ulicích. Jenže v tachovském okrese jich tabulkově aktuálně chybí 23. „A to se ještě připravuje rozšíření průmyslové zóny,“ dodal. Park by se měl dostat na katastr nedaleké Přimdy.
Žádné další haly
Její starosta Jan Junek (Přimda občanům) potvrdil, že už teď řeší potíže s ubytováním. „Část agenturních pracovníků je v domcích, ale nikde se nenahlašují. Když se pak začne například hromadit odpad, musíme to složitě řešit,“ zmínil.
Od občanů často slyší, že už žádné další haly nechtějí. „Developeři se ohánějí územním plánem. Jenže ten se schvaloval zhruba před patnácti lety, kdy byla míra nezaměstnanosti úplně jiná. Nikdo tehdy nemohl tušit, co všechno to bude obnášet. Teď fabriky ani nemohou sehnat lidi,“ uvedl Junek.
Hejtman přislíbil obcím pomoc. „Jsme v první fázi. Musíme důsledně vymáhat pravidla, zintenzivnit kontroly a také koordinovat klíčové aktéry,“ shrnul Farhan. Krajský policejní ředitel Petr Macháček informoval, že posílili mobilní týmy, které se zaměřují na ubytovny a noční kluby. Nyní na Tachovsko častěji jezdí i cizinecká policie. Macháček se nechal slyšet, že ve spolupráci s hygienou a jinými orgány státní správy navrhne další postupy, jak zvýšit pocit bezpečí tamějších obyvatel.
„V obchodech už ani neslyšíte češtinu,“ stěžují si místní. Třetinu Tachova tvoří cizinci
