Přemnožené vosy rabují oslabená včelstva

„Je to čím dál horší. Zvlášť letos se po tom průběhu jara generace roztočů varoázy namnožila víckrát než normálně, takže jsou včelstva více napadána. Včelaři, kteří to sledují, začali úly léčit už v létě, třeba formidolem, a mohou včely zachránit. Ale pokud jsou včely oslabeny, tak se tam vosy dostanou a vyloupí zásoby,“ řekla Novinkám a Právu předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.

Podle ní oslabená včelstva napadají i další výtržníci, ale letos vosy vévodí.

„Aktuální úhyny nesledujeme. Občas včelař zavolá, že má problém, ale v jakém stavu je republika, nevím. Až v říjnu budeme vědět, kolik včelstev bylo zazimováno, což vyplyne z ústřední evidence Českomoravské společnosti chovatelů,“ uvedla.

Podle včelaře Václava Řehoře ze Soběslavi je letos vos extrémně moc. „Kdykoli mě letos něco poštípalo, tak to byly vosy. Pořád se motají po rukách a po hlavě a všude. A pokud je včelstvo oslabené, tak tam vosy jdou a vydrancují to úplně na mrť, že tam nezbyde nic,“ řekl Novinkám a Právu.

Jestli se vosí hegemonie odrazí i na cenách medu, je podle něj v tuto chvíli těžko odhadovat. Záleží prý na přístupu každého včelaře. „Jsou včelaři, kteří si své práce neváží a prodávají kilo medu třeba za 150 korun. A ti, kteří s tím mají více práce a větší vydání, prodávají za 180, 200, někdy i za 250 korun,“ popsal.

K silné populaci vos letos kromě jiného přispěla také suchá a teplá období během jara. „U vos přezimuje pouze královna, na jaře vylítne, a když sežene nějaké krmení a jaro bylo teplé, založí si hnízdo. A pokud je sucho jako letos, tak ta hnízda v zemi se nevyplaví ani nezatopí, takže se vosy vesele množí po celé léto v podstatě bez jakékoli újmy,“ domnívá se.

Entomolog Petr Šípek upřesnil, že počasí skutečně nahrávalo většímu množení vos, ale na jejich hemžení v okolí lidí se podepisuje i chabá úroda ovoce.

„Na jaře mrzlo a cukru v přírodě je málo,“ uvedl. Podle něj je pro vosí kolonie nejdůležitější období kolem května, pokud je dostatečně teplé a bohaté na zdroje.

„Tehdy uspějí královny, které si zakládají nová hnízda. Napřed se o kolonii stará královna, naklade pár vajíček, následně to přeberou dělnice. Ty v květnu, červnu, červenci primárně konzumují masitou potravu. Vosy jsou údajně jedním z nejefektivnějších predátorů, co se týče hmyzu. Někteří kolegové tvrdí, že vosí kolonie zlikviduje až 20 tisíc jiných kusů hmyzu za hodinu. Jisté je, že to číslo musí být obrovské,“ popsal Právu a Novinkám.

Touto stravou krmí dělnice larvy a ty jim dávají cukernatý sekret. Na konci sezóny chřadnoucí královna už klade vajíčka jen králů a královen, dělnice přicházejí o cukr z larev a začínají lovit v okolí.

„To se děje tak v půli července, kdy si vos začínáme všímat. Letos byl výskyt na některých místech opravdu silný. A řekl bych, že už ta vlna opadá. Zkrátka toho cukru v přírodě nebylo dostatek a pomírají,“ řekl expert.