Překonala rakovinu. Banka jí kvůli tomu k hypotéce napařila nejvyšší úrok

Pro banky a pojišťovny představují rizikové klienty, jelikož by se jim nemoc mohla vrátit. Bývalí onkopacienti tak čelí větším nárokům, vyšším úrokovým sazbám a někdy i úplnému odmítnutí.

Ke změnám vyzval už loni Evropský parlament. Zabývat se tím bude v blízké době i ministerstvo zdravotnictví. S nepříjemnou zkušeností se Právu svěřila paní Hana (35), které v roce 2018 diagnostikovali rakovinu prsu.

Nemoc se jí podařilo po roce porazit. Po narození dítěte si koncem roku 2021 s partnerem domluvili stěhování z menšího pražského bytu do domu se zahradou. A peníze se při žádosti o hypoteční úvěr ukázaly jako ten nejmenší problém. „S mými příjmy nebyl problém, dokonce jsem měla šanci na nejlepší možný úvěr s nejnižší sazbou,“ řekla paní Hana.

Jednou z podmínek pro schválení úvěru na šest milionů korun ale bylo uzavření životního pojištění.

To zamrzlo ve chvíli, kdy paní Hana doložila požadovaný výpis ze zdravotní dokumentace, kde bylo uvedeno, že před třemi lety prodělala onkologické onemocnění. „Přestali se ozývat. Na vyjádření jsem čekala měsíc a nakonec řekli, že mě nepojistí. To byla obrovská rána. Vůbec jsem s tím nepočítala,“ svěřila se.

Oslovit zkusila s bankovní poradkyní i jiné pojišťovny, odpověď byla ale všude stejná. Na tak vysokou částku ji odmítli pojistit z obav, že by se jí nemoc mohla vrátit. Hypotéku nakonec paní Hana dostala, ovšem s tím nejvyšším možným úrokem. „Teď platím o 1500 měsíčně víc, než bych platila, kdybych nebyla nemocná,“ dodala.

Podle neziskových organizací nejde o výjimku. Na spolek Amelie, který poskytuje onkologicky nemocným a jejich blízkým psychosociální pomoc, se v podobné situaci obrátilo několik mladých klientů s diagnostikovanou rakovinou prsu či lymfomem. „Byli nuceni obíhat velké množství bankovních ústavů a tvrdě vyjednávat. Někteří to vzdali, jiní nakonec byli úspěšní,“ řekla Právu členka vedení Amelie Šárka Slavíková.

Na úrovni EU se proto už delší dobu diskutuje o tzv. právu být zapomenut. Zjednodušeně jde o to, aby na onkologické pacienty, kterým od vyléčení uplynula určitá doba, bylo ze strany finančních institucí nahlíženo jako na kteréhokoli jiného klienta.

„Pohled je takový, že už se prakticky nedá po letech onkologického onemocnění říci, zda je více rizikový onkologický pacient nebo obézní nehýbající se osoba,“ vysvětlila Slavíková.

Evropský parlament loni v únoru přijal usnesení, ve kterém jasně říká, že všechny členské státy musejí do roku 2025 zaručit právo „být zapomenut“ všem evropským onkopacientům, a to „deset let po ukončení jejich léčby a nejpozději pět let po ukončení léčby pacientů, jejichž diagnóza byla stanovena před dosažením věku 18 let“. To by sice paní Haně nepomohlo, neboť diagnózu měla z roku 2018, ale mnohým jiným ano.

Za vzor se dává Francie nebo Belgie, kde to již funguje. Součástí je i požadavek, aby národní předpisy jednotlivých států tyto pacienty nediskriminovaly oproti jiným spotřebitelům. Mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa zdůrazňuje, že s klienty, kteří prodělali rakovinu a žádají o zřízení životního pojištění, se setkávají spíše zřídka.

„Nicméně je dost možné, že někteří tito klienti si sjednají pojištění do limitu bez zdravotního zkoumání a tam jejich zdravotní stav neznáme,“ uvedl s tím, že ke každému takovému případu přistupují individuálně. Při hodnocení hraje roli rozsah a typ onemocnění i to, kolik času od vyléčení uplynulo. Pravidla průběžně upravují podle nejnovějších poznatků v medicíně.

Systémové změny se v reakci na EU začínají probírat i v Česku. „Téma bude řešeno na jednání Pacientské rady,“ sdělil Právu mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Nebrání se jim apriori ani pojišťovny. Bude ale záležet, jaké podmínky pro „zapomenutí“ se dohodnou.

Česká asociace pojišťoven (ČAP) zdůrazňuje, že současný přístup pojišťoven k bývalým onkopacientům je velmi vstřícný. Zvažují ale zavedení nových standardů.

„V tuto chvíli můžeme prozradit, že nečekáme na evropský vývoj a zvažujeme přijetí samoregulačního standardu, jímž aktivně chceme přispět k dalšímu zlepšení postavení onkologických pacientů na českém trhu, jelikož ze stran pojišťoven vnímáme snahu vycházet jim vstříc a zajistit jim lepší postavení,“ sdělila Právu právnička ČAP Jana Andraščiková.

Ročně se v Česku potvrdí karcinom prsu u 7200 osob, zpravidla žen. Na následky nemoci jich zemře ročně asi 1600.