Překážky ho nezastaví. Neslyšící student získal cenu Wernera von Siemense

Dvaadvacetiletý mladík má od dětství možnost studia značně ztíženou, žije s vrozenou oboustrannou hluchotou. Přesto šel za svým cílem dostat se na vysokou školu.

Dopředu ho podle něj táhne touha po znalostech. Současné ocenění je podle hodnotitelů důkazem jeho silné vůle a snahy zdolávat každodenní bariéry.

Ve dvou a půl roku mu lékaři voperovali kochleární implantát, díky kterému mohl chodit do běžné základní i střední školy.

Když v roce 2018 nastoupil na fakultu technologickou zlínské univerzity, nebyl si jistý, zda náročné studium zvládne. Ve výuce je pro něj doteď nejtěžší porozumět mluvené řeči a orientovat se během přednášek.

Při přednáškách a procvičování látky je často odkázán na odezírání, které v poslední době komplikují roušky a respirátory. „Odezírání je náročný psychický proces, kde musím vynaložit mnohem více energie, pozornosti a času na zpracování informací než moji spolužáci,“ uvedl student.

„Sedím vždy v blízkosti vy­učujících, abych výkladu lépe rozuměl. V dnešní době, kdy všichni nosíme roušky a máme zakrytá ústa, je však odezírání velmi ztížené, řekl bych téměř nemožné,“ dodal. Občas nerozumí obsahu vět a slov.

„Mám problém sledovat práci ve skupině a držet pozornost s ostatními. Potíže mi dělají hlavně odborné výrazy, často si musím sám domýšlet a následně vyhledávat to, co jsem v hodině nezachytil,“ popsal mladík. Studijní materiály a veškeré podklady k výuce potřebuje v písemné, nejlépe elektronické podobě.

Vztah ke studiu získal v dětství. Od prvopočátku má ty nejzkušenější „lektory“. S učením mu totiž pomáhají babička s dědečkem. Oba Josefovi rodiče jsou totiž stejně jako on neslyšící.

Na univerzitě má k dispozici individuální studovnu se speciálním vybavením. Jako student s těžkým sluchovým postižením může ve výuce využívat tlumočníka do znakového jazyka, zapisovatelský servis, titulkování videodokumentů či digitalizaci studijních materiálů.

Studium Josefa naprosto pohltilo, je tahounem ročníku a jeho výsledky patří k těm nejlepším. „Odmalička mě zajímají technické věci a stroje. Lákala mě představa práce a pokusů v laboratořích a také to, že si rozšířím znalosti z matematiky a fyziky, což jsou mé oblíbené předměty,“ podotkl Josef Zaduban.

Nejvíce ho zajímají předměty, které se týkají konstrukcí a práce na počítači. „Chci se zdokonalovat v technickém kreslení, věnovat se konstrukci výrobků, vytvářet věci kolem nás,“ přiblížil své profesní plány.