Článek
Vodohospodáři jsou nicméně zatím v klidu. „Není důvod k panice,“ řekl Právu Jan Bláha, dispečer plzeňského Povodí Vltavy. „Nádrže jsou teď na optimální zimní úrovni a věříme, že se je podaří doplnit. Musíme čekat na sněhové nebo dešťové srážky,“ podotkl Bláha.
Průtoky v povodí Berounky jsou podnormální
Největší a nejoblíbenější přehrada v kraji, Hracholusky na řece Mži, je zhruba čtyři metry pod letní hladinou a o půl metru níže, než je zvykem při mírných zimách. Důvodem je hlavně rapidně zvýšený odtok během října. Ten byl nutný kvůli zředění znečišťujících látek, které unikly do Úhlavy a odtud do Berounky. „Hladina tehdy klesla o přibližně 1,5 metru,“ připomněl Bláha.
Řeky na suchu
K výraznějšímu zpětnému napouštění přehrady podle něj zatím není důvod. „Nevíme, co přijde. Máme před sebou leden, únor, březen. Může se to rázem otočit,“ podotkl dispečer.
Zatím stejně ani není z čeho přehrady plnit. Většinou sice upouštějí jen nezbytné minimum, ale přítoky jsou tak nízké, že to v současné době stačí akorát tak na udržování stávajících hladin. Situace spíše než zimu připomíná léto. „Na řekách je to zlé,“ upozornil Bláha. „Průtoky v povodí Berounky jsou podnormální, jsme na zhruba třiceti procentech průměrných stavů pro toto roční období.“
Stavu nepomohly ani zimní plískanice. „V Plzni-Bolevci spadlo za období říjen až prosinec 69,4 mm srážek, o 34,9 milimetru méně, než je srážkový normál pro toto období z let 1981 až 2010,“ sdělil Karel Sklenář z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
A třeba v Hojsově Stráži mělo „tabulkově“ napršet za poslední kvartál minulého roku 269 milimetrů, skutečnost byla o pětinu slabší.
Utažené kohouty
Do nýrské přehrady tak přitéká něco málo přes půl kubíku za sekundu, odtok je seškrcený na 0,4 kubíku, tedy na hodnotu blížící se povolenému minimu. „Tamní zásobní prostory budeme pomalu plnit, na Šumavě není dostatek sněhu,“ uvedl Bláha.
Vodárenská funkce nádrže podle něj ohrožena není. „Má velký zásobní objem a i při současném nízkém přítoku dokáže překlenout i dlouhodobější sucho,“ ujistil Bláha.
Nízký průtok v Úhlavě ale už poznali jinde. Třeba v Nezdicích, kde mlynář Karel Prokop provozuje, či spíše neprovozuje, malou vodní elektrárnu. „Stojí už několik měsíců. V létě jsme na to zvyklí, ale abychom ji museli mít odstavenou i přes zimu, to nebývalo.“