Reforma důchodů: Velký přehled, co se změní

Změny valorizací

Důchody budou dál každý rok v lednu navyšovány, ale méně. Nadále se mají valorizovat plně o důchodcovskou inflaci, ale dál už nikoliv o polovinu růstu reálné mzdy, nýbrž jen o třetinu. Tato změna má nastat už 1. ledna příštího roku.
Změna nastane také u mimořádných valorizací. Poté, co teď u té červnové vláda rozhodla o nižším růstu, v průměru o tisícovku měsíčně, do budoucna se má v případě vysoké inflace, jež v součtu měsíců přesáhne pět procent, vyplácet takzvaný mimořádný příspěvek. Vyplácel by se každý měsíc jen do konce daného roku a pak by se v lednu standardně valorizovalo. Změna bude v tom, že se příspěvek do řádné valorizace nezapočítá, takže zvýšení bude nižší.

V budoucnu se pak budou postupně směrem dolů upravovat výpočty nových důchodů. Při jejich stanovení by se nově měla započítat menší část výdělku a odvodů, upravit se mají takzvané redukční hranice. Začne se v roce 2026.
V praxi to bude znamenat každý rok oproti dnešním výměrům o 150 až 200 korun nižší roční penze. Do roku 2035 by tak roční redukce oproti dnešku narostla na 1500 až 2000 korun.
Porovnání s dneškem je ale orientační vzhledem k tomu, že penze setrvale s valorizacemi porostou.

Hranice věku pro odchod do důchodu nebude nově stanovena pevně, ale bude se měnit podle věku dožití. Lidé by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měli v penzi strávit v průměru 21,5 roku.
O termínu nároku na penzi by se měli lidé po schválení zákona dozvídat ve svých padesáti letech. Český statistický úřad každý rok vyhlásí průměrnou dobu dožití v celé populaci a ukáže věk pro penzi. Už nyní je jasné, že současným padesátníkům se může doba prodloužit o několik měsíců a postupem let zřejmě dojde na odchody do důchodu až v 67 letech.
Zároveň se ale má snížit doba pojištění nutného pro nárok na důchod, a to ze 35 na 25 let. Poslouží to například cizincům, kteří se za prací do Česka přistěhovali v pozdějším věku.

Loni odešlo do předčasné penze rekordní množství lidí, protože to bylo v důsledku inflace a mimořádných valorizací výhodné.
Nově půjde do penze odcházet jen tři roky před standardním důchodovým věkem. Nyní je to pět let. Zároveň bude muset mít člověk odpracováno 40 let namísto současných 35 roků.
Zvýší se i penalizace za předčasnou penzi. To se ale netýká lidí pracujících v náročných profesích, kteří budou moci chodit do důchodu až o pět let dříve i bez penalizace, ale jejich zaměstnavatelé za ně budou hradit vyšší důchodové pojištění. Zatím se to týká horníků či podnikových hasičů a záchranářů. Výčet by se mohl rozšířit, v současnosti o tom debatují ministerstva práce a zdravotnictví.
Penalizace by také mohla být poloviční u lidí, kteří mají při odchodu do předčasné penze odpracováno 45 let.

Zaručené minimální důchody se naopak zvýší. Vláda počítá s tím, že budou odpovídat dvaceti procentům průměrné mzdy. V současnosti přesahuje průměrná mzda 40 tisíc korun hrubého. To znamená, že minimální důchod by byl kolem 8000 korun měsíčně. Nyní je zaručená penze 4810 korun.

Vzrostou i důchodové odvody živnostníků. Povinný minimální vyměřovací základ by se měl zvýšit z 25 procent průměrné mzdy na 40 procent. Důchody z těchto minimálních odvodů by se tak nyní zvedly z více než 10 tisíc na 14 tisíc korun.
Dále začne evidence dohod o provedení práce. V případě, že bude překročen limit příjmu zaměstnance, má se platit sociální pojištění. U jednoho zaměstnavatele bude tento limit stanoven na 25 procent průměrné mzdy, u více zaměstnavatelů na 40 procent.

Manželé či partneři budou moci mít dobrovolně společný základ pro výpočet penze. Jejich odvody by se tak za dobu trvání manželství či partnerství sečetly. Oba by pak dostali stejnou částku.
Za dobu péče o děti nebo o blízké, kdy je člověk bez výdělku a neplatí pojistné, by se zase při stanovení penze vycházelo z průměrné mzdy. Penze by tak mohla být vyšší v průměru o 500 korun. Ministerstvo to označuje jako fiktivní nebo rodičovský vyměřovací základ.
Pomohlo by to zejména ženám, jež mají obecně nižší důchody. A to i přesto, že hlavně ony berou od ledna k penzi 500 korun navíc za každé vychované dítě.
Kritici poukazují na to, že nelze současně využívat společný vyměřovací základ i výchovné, podle nich to bude pro stát nákladné. Vládní lidovci zatím tvrdí, že výchovné rušit nechtějí. Už teď se ale vede v koalici debata o tom, jestli by se výchovné mělo valorizovat a zda a kdy ho může společný vyměřovací základ nahradit.