Předvolební sliby politiků jsou často jen vějičkami pro voliče

Šlo jen o další snůšku slibů, anebo to politici opravdu myslí vážně? Právo zmapovalo některé z nich. Dlužno dodat, že už nyní se některé z vyřčených slibů dají zařadit do kategorie pouhých vábniček.

Úsporně měl působit záměr poslanců omezit ve Sněmovně počet placených funkcionářů. Nepodařilo se a někteří poslanci s odstupem času přiznávají, že tento slib byl nereálný.

„Byl o gestech, o efektu navenek,“ řekla Právu členka vedení klubu ODS Zdeňka Horníková. Už dnes má funkci s příplatkem 120 z dvou stovek poslanců. Není to přitom konečné číslo, protože další funkce ještě nejsou rozděleny.

Politici naproti tomu dodrželi slib na snížení svých platů. Po čtyřleté stagnaci a po letošním čtyřprocentním snížení jim od Nového roku opět půjdou dolů, a to o dalších pět procent.

K tomu přijdou od ledna o další tisíce kvůli zdanění desetitisícových měsíčních náhrad na dopravu, stravu a reprezentaci. A ještě přijdou o bezplatnou veřejnou dopravu, včetně vnitrostátní letecké.

„Je to významný úspěch, dosud se to nikdy nepodařilo,“ sdělila Právu místopředsedkyně komory Kateřina Klasnová (VV), která zrušení dopravy zdarma navrhla.

Chystá se přitom v budoucnu ještě jednou sáhnout do tzv. platového zákona. Má v úmyslu prosadit, aby poslanci a senátoři byli konečně finančně postihováni za absence. „Vím, že to nebude jednoduché, ale chceme to připravit,“ říká Klasnová.

Český zákon o platech ústavních činitelů přitom už patnáct let počítá s tím, že za neomluvené absence lze zákonodárce postihnout odebráním až poloviny jeho platu, ale dodnes se poslanci neshodli, který ze sněmovních orgánů by o trestu měl rozhodovat. A navíc, jak posuzovat, zda omluva je odůvodněná či nikoli. Dnes si totiž někteří z politiků omluvami hlavu nelámou a často je ani nijak nezdůvodňují.

Ve Sněmovně někdy zaznívá omluva z rodinných důvodů, naléhavé cesty či nemoci, ale úplně stejně je na tom ten, kdo důvod neúčasti nevzkáže nebo absenci dokonce ani neoznámí.

Výsměchem se také stal slib týkající se zrušení přestupkové a tzv. doživotní imunity poslanců a senátorů. Koalice sice návrh do Sněmovny poslala jako jeden z prvních, ale v polovině prosince definitivně spadl pod stůl.

Nyní se koalice s opozicí obviňují, kdo za to může. Pro hlasovalo 89 přítomných poslanců, z nichž jen čtyři patřili do řad opozice. 118členná koalice přitom potřebovala 120 hlasů, ale v den hlasování jí chybělo 31 poslanců.

Opozice se hájí tím, že když ji vládní poslanci jinak přehlížejí, nebude jim dodávat hlasy v situacích, kdy s ní ani o návrzích nejednají.

A tady přichází další ze slibů o nové politické kultuře, o zastavení studené války, s níž přišli především véčkaři. Opak se stal pravdou. John i ministr dopravy Vít Bárta (VV) dokonce na jedné partajní tiskové konferenci přiznali, že koalice si dala slib věrnosti, spočívající v tom, že nebude podporovat žádný opoziční návrh.

Kvůli tomu koalice shodila pod stůl opoziční návrh na přímou volbu prezidenta. Sama se přitom k změně volby hlásí. A chystá vlastní návrh. Kdy do Sněmovny doputuje, ale není jasné. Ví se jen, že koalice ve shodě se soc. dem. souhlasí s dvoukolovou volbou. Ale ČSSD proti vůli vládní většiny předpokládá změnu pravomocí hlavy státu a možnost ji také odvolat. ČSSD chce omezit absolutní pravomoci prezidenta při jmenování funkcionářů České národní banky či předsedy Nejvyššího správního soudu. Prezidentovy milosti by měl kontrasignovat ministr spravedlnosti.

Podle navrhované změny Ústavy, kterou do připomínkového řízení poslal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS), by se prezident těšil imunitě jen během výkonu své funkce, nikoliv doživotně. Vedle 20 poslanců nebo 10 senátorů by mohli prezidentského kandidáta navrhovat i občané, pokud se pod petici podepíše aspoň 50 tisíc lidí.

Podobně „zamrzl“ další ze slíbených návrhů na tzv. klouzavý mandát. Ten by měl umožnit ministrům, aby se mohli věnovat výhradně vládní funkci a ve Sněmovně by v tu dobu za ně seděl náhradník. Už nyní ale někteří koaliční poslanci reptají a takový záměr se jim nelíbí. Předlohu, kterou se změní ústava, chystá ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

Shoda mezi premiérem Petrem Nečasem a šéfem soc. dem. Bohuslavem Sobotkou zavládla před komunálními volbami kolem omezení či zrušení odměn politikům za jejich členství v různých orgánech obecních firem. Soc. dem. si proto pospíšila a připravila novelu zákona o střetu zájmů. Výsledek? Vláda má k němu řadu připomínek, koalice vetovala jeho schválení ve zrychleném režimu a nyní leží ve výborech. Zda bude nakonec schválen, je ve hvězdách, mnozí připouštějí, že nejspíš půjde ke dnu.

O určité úspory se pokusila šéfka komory Miroslava Němcová (ODS). Kvůli nim pro poslance, ale také pro zaměstnance Sněmovny už není rekreace ve sněmovních zařízeních takříkajíc za hubičku. Na pokyn Němcové se zvýšily poplatky v zařízeních v Harrachově a Lipnici nad Sázavou. Poplatek za osobu a den s plnou penzí nyní přijde místo dosavadních 250 Kč na 450 korun.

Němcová už v rámci úspor nechala zakonzervovat sídlo předsedy Sněmovny, vilu Ladronka. Odmítla se do ní nastěhovat s odůvodněním, že jí poslanecká ubytovna v Nerudově ulici plně vyhovuje. Zakonzervování by mělo uspořit přibližně dvě třetiny ročních provozních nákladů, které činí 950 tisíc korun.

Poslanci se také drželi zkrátka při zahraničních cestách. Sněmovní organizační výbor přijal pro letošek zásadu, že schvalovat bude výhradně cesty stálých delegací a cesty poslanců jen po Evropě. Podobně chce držet poslance na uzdě i příští rok.

„Plán zahraničních cest teprve jednotlivé výbory připravují,“ řekl Právu místopředseda komory Lubomír Zaorálek (ČSSD), který dostal tuto oblast na starost. Podle něj by každý výbor měl mít zhruba 700 tisíc na cesty, přičemž bude záležet na jeho členech, jak je využijí.