Hlavní obsah

Předseda KSČM Filip: Do vlády s ANO nepůjdeme

Novinky, Renáta Bohuslavová

Předseda KSČM Vojtěch Filip v předvolebním rozhovoru Novinkám potvrdil, že s hnutím ANO do vlády nepůjde. Nejvíce podle něj o spojení s hnutím usilují SPD, ČSSD, lidovci a ODS. Zároveň uvedl, že bezpečnost v České republice by místo NATO mohly garantovat Čína a Rusko a anexi Krymu přirovnal k rozdělení Československa.

Vojtěch Filip o spolupráci s hnutím ANOVideo: Novinky

Článek

KSČM iniciovala svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny v souvislosti s kauzou lithium. Nicméně mnoho politických stran, které nesouhlasily se svoláním schůze, říká, že se jedná pouze o zpolitizovanou věc a že si na tom politické strany chtějí přihrát body před volbami. Chce si komunistická strana tedy přihrát nějaké body před volbami?

To je nesmysl. My jsme na to upozorňovali od podzimu loňského roku po té velké konferenci, kterou organizovala Akademie věd ČR. Z tehdejší diskuze vyplynula řada otázek, které položili naši poslanci v rámci interpelací, a protože jsme byli výrazně nespokojeni, tak jsme se shodli na tom, že uspořádáme vlastní konferenci k otázce těžby lithia z českých zásob na Cínovci a v okolí. Ten seminář proběhl na jaře letošního roku.

Jestli to někdo zpolitizoval, tak ministr Havlíček (Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu za ČSSD – pozn. red.), který bez souhlasu ministra životního prostředí podepsal memorandu s tzv. australskou firmou EMH. V tomhle ohledu my nejsme ti, kteří si na tom chtějí přihřát polívčičku. Nám jde o to, jaká legitimita je u ministra Havlíčka k podepsání takového memoranda těsně předtím, než skončí mandát jeho působení ve vládě.

Opravdu si myslíte, že kauza lithium je něco, co lidi v ČR aktuálně nejvíce trápí?

Podle toho, co dostávám na mail, cca 50 mailů denně, tak je to opravdu trápí.

A není to právě proto, že vy jim říkáte, že by je to trápit mělo?

Ale my jsme s tím nezačali. Já jsem žádné memorandum nepodepisoval. My jsme jasně vyhlásili, že budeme v novém volebním období předkládat návrh zákona, že tyto strategické suroviny bude těžit a zpracovávat pouze podnik ve veřejném vlastnictví. Ten máme připraven a předložíme ho ihned po volbách nové Poslanecké sněmovně.

Zajímá mě druhá aktuální věc, a to jsou výroky pana prezidenta na jednání Rady Evropy, kde hovořil o tom, že anexe Krymu z ruské strany je pro něj hotovou záležitostí a že Rusko by mělo Ukrajině Krym buď finančně, nebo v naturáliích kompenzovat. Co vy na to říkáte?

Je to názor prezidenta republiky a jistě má na něj právo, a z pohledu historického vývoje se ptám, jestli je pochybnost o tom, že Izrael okupuje dál Golanské výšiny v Sýrii, jestli je pochybnost o tom, jak proběhlo referendum v Katalánsku. Na Krymu proběhlo regulérní referendum, dokonce nebylo ani zpochybněno tak jako referendum v Katalánsku. Většina lidí se rozhodla, ne že vstoupí do Ruské federace, ale že chce samostatnost od Ukrajiny. To je realita.

Takže Rusko podle vás mezinárodní právo neporušilo?

Ne, protože se občané Krymu rozhodli, že vystoupí ze svazku Ukrajiny. Ta situace měla tento postup. Nejdříve referendum o vystoupení z ukrajinského svazku, vyhlášení samostatnosti Krymu a potom teprve žádost o vstup do Ruské federace. Já myslím, že je na to dostatek historických dokumentů. Já to za anexi nepovažuji a myslím si, že na to mám plné právo, a jsem to schopen z pohledu mezinárodního práva doložit.

Co kdyby se taková situace stala v České republice, jak byste to občanům vysvětlil, tedy že část země zabrala nějaká jiná země?

Nám se to přeci stalo. V roce 1992 Slovensko chtělo vystoupit z československého svazku a vystoupilo.

Vy rozdělení Československa přirovnáváte k anexi Krymu z ruské strany?

Slovensko zůstalo samostatným státem poté, co se oddělilo. Mimo jiné se oddělilo neústavně a nelegitimně. To rozhodnutí občanů Slovenské republiky respektuji, jako respektuji rozhodnutí občanů Krymu, protože platí pro mě jako pro politika, právníka, občana České republiky článek 1 odstavec 1 mezinárodního paktu o občanských a politických právech, že každý národ má právo na svůj politický režim a na využívání svých přírodních zdrojů.

Vojtěch Filip o ruské anexi Krymu a o NATOVideo: Novinky

Opět se zeptám a prosím, jednoduše mi odpovězte. Situaci na Slovensku v roce 1992 srovnáváte se situací na Krymu v roce 2014?

Ano, to referendum, které tam proběhlo, na Slovensku neproběhlo, tam to rozhodli jenom zastupitelské orgány, Slovenská národní rada tehdy.

Dlouhodobě zpochybňujete činnost NATO a členství ČR v NATO, tak by mě zajímalo, kdo by měl podle vás ČR garantovat bezpečnost, když ne tedy Severoatlantická aliance?

Mezinárodní společenství, OSN, jehož jsme členy. Není třeba být členem NATO. Ten problém přeci zní jinak, jestli ve 21. století máme tady mít relikt studené války, jako je Washingtonská smlouva, a bylo by od nás nefér, kdybychom ve svém politickém programu nevyužili toho, že samotná Washingtonská smlouva stanoví, že po dvaceti letech lze to působení zanalyzovat a udělat si obrázek, jestli chceme, nebo nechceme pokračovat.

NATO nezajišťuje bezpečnost České republiky. NATO odřeklo ochranu vnější schengenské hranice pro EU, přestože většina států EU je také součástí NATO. Pakt, který nezajišťuje vnější bezpečnost, si nezaslouží to, aby dál působil. Jedinou garancí je tady Rada bezpečnosti OSN.

Bylo by podle vás řešením, kdyby bezpečnost v České republice garantovalo třeba Rusko nebo Čína?

No samozřejmě, protože jsou to stálí členové Rady bezpečnosti, kteří mají právo veta.

Zajímalo by mě, jestli je na české politické scéně nějaká strana, se kterou si KSČM nedokáže představit nějakou povolební spolupráci.

My se nevyhýbáme debatě se žádnou politickou stranou, bylo by to od nás nevhodné. Ale jsou politické strany, které s námi komunikovat nechtějí, pak s námi jsou nuceni komunikovat v Poslanecké sněmovně. My nejsme ti, kteří někoho vylučují.

To, jak se staví ostatní strany ke komunistické straně, nechme stranou, pojďme k tomu, jak se k ostatním staví komunistická strana a jestli je pro ni nějaká strana, se kterou si tu spolupráci představit nedokáže bez toho, aniž by to jiné strany vyloučily.

Mohu říct, že KSČM preferuje uzavírání programových koalic, také jsme to prokázali v Ústí nad Labem, když jsme nepřijali nabídku hnutí ANO, které je pravicovým politickým hnutím, uzavřeli jsme radši křehkou koalici s většinou jednoho hlasu se sociální demokracií a s SPO. Oni také dělníci těžce spolupracují s miliardářem, to je docela normální a jejich zájmy jsou rozdílné.

Ty největší průniky tedy máte se sociálními demokraty a s SPO?

A také kupodivu s KDU-ČSL. V té sociální oblasti určitě.

Jak je na tom KSČM ve vztahu k hnutí ANO, velmi často se hovoří o tom, že byste menšinovou vládu hnutí ANO třeba podpořili. Podpořili byste ji?

Já jsem o tom nejednal a jednat o tom nehodlám, protože ještě není výsledek voleb a nevím, jestli je to vůbec racionální řešení. Podle mého soudu nejvíc usiluje o spojení s hnutím ANO pan Okamura, usiluje o to sociální demokracie, usiluje o to KDU-ČSL a usiluje o to ODS.

Vojtěch Filip o odpovědnosti KSČM za smrt Milady Horákové a další justiční vraždyVideo: Novinky

Co pro vás teď znamená ta situace, že dva čelní představitelé této strany čelí obvinění v kauze Čapího hnízda. Mění se tím pro vás nějak situace?

Pokud se mě ptáte jako občana, tak je to pro mě etický problém, pokud se mě ptáte jako člověka s právnickým vzděláním, tak to problém žádný není, protože platí presumpce neviny.

Ptám se vás jako předsedy KSČM. Šel byste do vlády s hnutím ANO za těchto okolností?

Nepůjdu.

S SPD byste si spolupráci ve vládě představit dokázal?

Ve vládě ne.

Proč? V čem se rozcházíte?

Zejména v otázce sociální a v otázce pohledu na občanská a politická práva.

V metru se v posledních dnech na vašich volebních billboardech objevuje přilepený dopis Milady Horákové, který napsala před svou smrtí. Někteří občané tím zřejmě chtějí upozornit na to, že KSČM si s sebou stále nese tíhu minulosti a spoluzodpovědnost za justiční vraždy v 50. letech. Co na to říkáte?

Já myslím, že je to právě ten omyl, který je tady trvale vyvoláván, že KSČM je stejná jako KSČ. Pokud chcete snést odpovědnost za politická rozhodnutí KSČ na KSČM, tak je to jenom to, že pomáháte jiným politickým stranám v jejich nerovném boji s námi. A pokud někdo říká, že je to odpovědnost naše, tak ano, my se své historie nebojíme ani té historie KSČ. Proto také na svých webových stránkách máme onen omluvný dopis, který přijímal ještě mimořádný sjezd KSČ v prosinci 1989 a je součástí naší politické výbavy, abychom věděli, že nic takového se nesmí opakovat, jako jsou politické procesy.

Já jsem rád, že ti, kteří dělali ostudu KSČ před rokem 1989, dělají ostudu úplně jiným politickým stranám, a to nejen nalevo, ale i napravo.

Koho myslíte?

Chcete je vyjmenovat?

Chci.

Tak si je najděte.

Proč to nechcete říct?

Já nepoužívám tyto argumenty osobní. Proč bych to říkal.

Protože jste o tom začal.

To je obecně známá věc. Jestli chcete, tak já mohu tady nějakou škálu vyjmenovat, ale považuji to za zbytečné.

Vy jste s tím začal, já jsem se zeptala, říkat to nechcete, pojďme dál.

Já nechci říkat konkrétní jména. Já vám říkám jen obecný vzkaz.

Chápu. Půjdete se podívat na dokument Milada, který má 2. listopadu premiéru?

2. listopadu nebudu v České republice.

Půjdete se na něj podívat někdy jindy?

Já jsem v kině nebyl dlouho. Uvidím, až jestli budu mít čas.

Související články

Výběr článků

Načítám