Článek
Tramvaj z toho vyšla jasně nejhůře. K zabrzdění potřebovala při čtyřicetikilometrové rychlosti o 14 metrů více, než autobus, kterému k zastavení stačilo 12 metrů. Automobilu pak šest.
„Podle platné Vídeňské úmluvy o silničním provozu v rámci Evropy, musí mít kolejová doprava, tedy i tramvajová, přednost,“ uvedl dopravní expert Stanislav Huml. Tvrdí, že expertní skupina, jejímž je členem, o takové změně zákona, kterou by chodci získali přednost, ale nejednala. „Je to opravdu dezinformace, vůbec o tom neuvažujeme," uvedl Huml.
Bouře ve sklenici?
Jde tedy jen o bouři ve sklenici vody, která hýbe mediálním světem už druhý týden? Ano i ne. Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka řekl, že tým složený ze třiceti expertů navrhl do novely silničního zákona 800 změn. „Jeden jediný otevřel otázku chodec versus tramvaj. Na papíře ale není nic a velkou šanci tato úprava nemá,“ řekl Hanzelka.
Taková přednost podle něho na místě není, nicméně úřad je rád, že se o tom diskutuje. „Pokud to není ve finální verzi, je to jen dobře a správně. Mám ale obavy, aby to tak skutečně zůstalo,“ řekl ředitel Dopravního podniku Martin Dvořák.
Kdyby měli chodci přednost na přechodu, tak by vlastně tramvaje musely jezdit takřka krokem. „Mají natolik obtížnou schopnost reagovat a okamžitě zastavit, že by to taky nemuselo být v každém případě bezpečné," řekl dopravní ředitel DP Petr Blažek.
Pokud by se tramvaji podařilo zastavit, mohlo by se hodně cestujících ve voze urputným brzděním pomlátit. A pokud by řidiči museli před každým přechodem zpomalit, na jízdní řády by mohli cestující už úplně zapomenout. Například jen mezi dvěma stanicemi z Náměstí Míru k Vinohradské vodárně má tramvaj na cestě deset přechodů, z toho tři světelné.
Tragické dopady
Co by taková přednost v praxi znamenala, je těžké domýšlet. Dopraváci se děsí kromě zpomalení dopravy hlavně enormního počtu úrazů. „Bylo by víc usmrcených chodců po srážce s tramvají,“ řekl poradce ředitele DP pro trakci tramvaje Antonín Dub.
Zatímco v současnosti umírá mimo přechod 80 procent chodců a dvacet procent na přechodu, mohl by se tento poměr rapidně změnit.
„Největší počet usmrcených je mezi Karlovým náměstím a náměstím I.P.Pavlova,“ konstatoval Dub. „Mezi výrazně nebezpečná místa patří například přechody u Koh-i-noorky a u Slavie, kde chodci nerespektují brzdnou dráhu,“ doplnil.
