Předčasné volby nejsou na pořadu dne, naznačil hádající se koalici Zeman

Hnutí ANO si kvůli reorganizaci, která v pátek vyústila v rezignaci šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu  (ÚOOZ) Roberta Šlachty, klade otázky stran dalšího fungování koalice a požaduje dohadovací řízení.

Lidovci ústy svého šéfa Pavla Bělobrádka naznačují, že může jít toliko o záminku pro odchod z koalice, a představitelé ČSSD hovoří o snaze hnutí ANO politizovat práci policistů.

Prezident Zeman aktérům vzkázal, že se do koaličních půtek nehodlá vměšovat, ale chce se sejít s aktéry sporu o reorganizaci.

„Každý má právo rezignovat, ale je otázka znát příčiny této rezignace," citovala Zemana ČTK. Již před odletem na zahraniční cestu do Arménie a Makedonie, na kterou se vydal v úterý odpoledne, se setkal s policejním prezidentem Tomášem Tuhým, který ho informoval o svém pohledu na věc.

„Nyní požádal o setkání i pan ministr Chovanec. Já se rád seznámím, budou-li si to přát, se stanovisky všech zúčastněných stran, a teprve potom vyjádřím svůj vlastní názor," řekl Zeman.

Zároveň politikům připomněl, že sněmovní volby, které by se měly uskutečnit příští rok na podzim, nejsou natolik vzdálené, aby bylo nutné vypisovat volby předčasné. K nim by situace mohla směřovat v případě, že by některá ze stran opustila koalici.

„Víte, že strana lidová například rovněž hrozí odchodem z koalice v případě, bude-li přijat zákon o zdanění církevních restitucí. Občas se stává, že ta či ona strana tímto odchodem hrozí, ale to ještě neznamená, že k němu dojde," řekl Zeman.

Cesta ke konání předčasných voleb není příliš jednoduchá. „Nejrychlejším způsobem by bylo usnesení 120 poslanců, že chtějí rozpustit Sněmovnu. V takovém případě dolní komoru prezident rozpustí a vyhlásí volby, které se musejí konat do 60 dní,“ popsal Právu odborník na ústavní právo Jan Wintr.

Dva další způsoby jsou mnohem složitější. „Kabinet by musel spojit otázku důvěry s nějakým vládním návrhem zákona, který by se ale neprojednal do tří měsíců. Pak by prezident mohl rozpustit Sněmovnu. Jenže to by předpokládalo shodu vlády a také hlava státu má určitý prostor pro zvážení, jestli Sněmovnu rozpustí,“ podotkl Wintr. Dosáhnout předčasných voleb lze také pádem tří vlád po sobě.

„Hlava státu premiéra navrhuje dvakrát, třetí návrh náleží předsedovi Sněmovny. Jmenování vlády, sestavování kabinetu, žádost o důvěru a případné sestavování dalšího kabinetu jsou však nesmírně zdlouhavé pokusy, které by se pravděpodobně táhly řadu měsíců. Jediný jistý způsob je tedy usnesení 120 poslanců,“ uzavřel Wintr.

Vzhledem k rozložení politických sil bude shánění 120 poslanců velmi složité. Nejsilnější ČSSD má ve Sněmovně 50 mandátů, ANO 48 křesel, komunisté 33 zástupců, TOP 09 a Starostové 25 lidí, ODS 16 poslanců, lidovci 14 mandátů, Úsvit sedm zákonodárců a ještě je v dolní komoře sedm nezařazených poslanců.