Před lety zavraždil dceru, teď týral nevlastní syny

Vadilo mu totiž, jak plakala, tak jí přetáhl přes hlavu prošívanou deku. Takto děvčátko držel nejméně sedm minut, dokud zcela nepřestalo plakat a hýbat se. Z vězení odešel v roce 2016 a za krátkou dobu se dal dohromady s další ženou, v prosinci 2017 uspořádali svatbu. A od října 2018 začal muž týrat dva nevlastní syny, tehdy přibližně mladšího školního věku. V tu dobu se stal postupně otcem i třech vlastních dětí, na nichž si ale svůj vztek nevybíjel. Zato nevlastní synové měli ze života peklo.

„K oběma se choval hrubě, často je nepřiměřeně bil a z malicherných důvodů je nutil dlouhou dobu klečet s rukama za zády,“ stojí v rozsudku brněnského krajského soudu, který má Právo k dispozici. Vyšetřovatelům se nadto podařilo zadokumentovat případ, kdy muž bil jednoho z chlapců do obličeje tak, až mu způsobil několik modřin.

Chlapec poté nešel do školy, což se dozvěděla jeho babička, která začala pátrat po příčinách vnukovy absence. Matka nakonec vzala hocha k lékaři a do rodiny se na kontrolu vydaly i pracovnice sociálky. Když zazvonily, muž zahnal nešťastného hocha do sklepa a tvrdil, že neví, kde je. Sociální pracovnice naštěstí hocha našly.

Po tomto odhalení se rozjela soudní mašinérie a týraní chlapci putovali k babičce. Ze zakřiknutých, ustrašených a zanedbaných hochů se tam změnili ve veselé a povídavé děti, které si přesto ale nesou na křehkých dětských duších šrámy. Znalci u jednoho z nich konstatovali syndrom týrané osoby a u druhého sociální a emoční deprivaci.

Otec u Okresního soudu v Prostějově dostal čtyři roky vězení, trest ale odmítl přijmout a podal odvolání k brněnskému krajskému soudu.

„To, že se obžalovaný mohl na veřejnosti chovat k oběma poškozeným standardním způsobem, neznamená, že to vylučuje jeho trestné jednání, jehož se na nezletilých dopouštěl, když s ním byli sami v jeho domácnosti. K trestnému jednání docházelo za zavřenými dveřmi, matka nezletilých vypovídá velmi vyhýbavě a staví se na stranu obžalovaného,“ upozornil senát v čele se Šárkou Dufkovou.

„Pokud je ze strany obhajoby namítáno, že se nezletilí nikomu nesvěřili, toto je znalecky vysvětleno. Oba neměli srovnání ohledně vzorce chování rodičů vůči dětem, byli závislí pouze na matce, která byla zcela pasivní, a na obžalovaném, který má dlou­hodobě sklony k násilnému jednání vůči dětem, a zároveň mají jen velmi malou slovní zásobu. Roli jistě sehrál i strach z obžalovaného,“ uvedli soudci.

Ti upozornili na pohovor, při němž jeden z hochů vypověděl, jak to doma vypadalo. „Nezletilý zmiňoval i to, že když měl psát číslici tři a moc mu to nešlo, tak jej obžalovaný uhodil a řekl mu, že se bude válet v krvi, čehož se opravdu bál,“ citovali soudci.

„U obžalovaného zcela absentuje jakákoliv sebereflexe vůči nyní spáchané trestné činnosti, ale i vůči závažnému trestnému jednání, za které byl v minulosti odsouzen, když toto u veřejného zasedání ohodnotil tím, že pokud by měl peníze, tak by dokázal, že všechno bylo jinak. Obžalovaný tedy nepřijal vinu za závažné trestné jednání, za které již byl ve výkonu trestu odnětí svobody, ani nenapravil své trestné jednání,“ uzavřeli soudci.

Kromě trestu vězení musí muž zaplatit hochům padesát a sedmdesát tisíc jako odškodné. Trest uložený prvostupňovým soudem pak odvolací senát ohodnotil jako velmi mírný vzhledem k tomu, že muži hrozilo až osm let, ovšem vzhledem k absenci odvolání státního zástupce neměl možnost do jeho výše zasáhnout.