Před 75 lety začalo Pražské povstání

Pražským povstáním vyvrcholil odboj proti německým okupantům, který vypukl spontánně 1. května 1945 v Přerově. Povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády.

Do Prahy od Berlína urychleně vyrazily Leljušenkova 4. a Rybalkova 3. gardová tanková armáda, které patřily do Koněvova 1. ukrajinského frontu. Jejich postup přispěl k tomu, že se skupina německých armád Střed Ferdinanda Schörnera snažila co nejrychleji probít do amerického zajetí.

Zničení Prahy pomohly zabránit i příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA) generála Andreje Alexejeviče Vlasova, která bojovala na straně nacistů. Schörner počítal s jejich nasazením u Brna. Vlasov však začal jednat s českým odbojem o zapojení tisíců svých mužů do Pražského povstání.

Ti do Prahy dorazili o den později. Obsadili klíčové opěrné body a zastavili první útoky Němců, protože měli těžké zbraně. Do centra Prahy se tak nedostaly jednotky Waffen SS. V bojích padlo na tři sta vlasovců.

Česká národní rada se však rozhodla 7. května další pomoc vlasovců odmítnout a jednotky ROA opustily 8. května Prahu. Pokusily se také dostat k Američanům, kteří je však většinou vrátili Rudé armádě.

O postup na Prahu měl zájem velitel 3. americké armády, generál George Patton. Vrchní velitel spojeneckých vojsk, generál Dwight Eisenhower schválil 4. května postup hlouběji do Československa, což tlumočil Pattonovi velitel 12. skupiny armády Omar Bradley.

Americké ministerstvo zahraničí doporučilo 5. května postup až k Vltavě. Generál Patton Bradleymu večer 5. května řekl slavnou větu, že s ním teď ztratí spojení a zavolá mu zítra z telefonní budky na Václavském náměstí.

Bradley mu na to odpověděl, že postup na Prahu musí schválit nejvyšší velitel spojeneckých sil Eisenhower, který se však k plánu nestavěl kladně. Hodlal dodržet linii dotyku sovětských a západních vojsk Saská Kamenice–Karlovy Vary–Plzeň–České Budějovice–Linec, na čemž trvalo sovětské velení i během Pražského povstání.

Sovětský generál Alexej Antonov totiž tvrdil už 4. května, že Rudá armáda zahájila operaci s cílem osvobodit Prahu, jenomže útok z Olomouce Němci odrazili a Sověti nepostupovali.

Marně čekali na zapojení do bojů o Prahu i českoslovenští letci bojující na západě včetně příslušníků 311. bombardovací perutě.

V Pražském povstání padlo podle údajů Vojenského historického ústavu téměř 3000 lidí. Je mezi nimi jen 30 vojáků Rudé armády, protože ti přijeli do Prahy až 9. května, kdy už se většina Němců stáhla. Jejich postup však urychlil odchod nacistů.

Smrt obránců Prahy připomínají po hlavním městě desítky pomníků a pamětních desek. Velitele povstání, generála Karla Kutlvašra po únoru 1948 odsoudili za akce při povstání doživotním vězením, perzekvováni byli i další představitelé povstalců.

Tradiční kladení smutečních věnců se bude konat dopoledne bez obřadu kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru. Předseda Senátu Miloš Vystrčil uctí památku všech, kteří položili životy v boji proti nacismu, u vazební věznice v Praze na Pankráci. Na oběti povstání se bude vzpomínat také u pomníku na mostě Barikádníků nebo u Staroměstské radnice.

Ve svatovítské katedrále začne mše v 18:00, liturgii za mír u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války a za oběti covidu-19 bude celebrovat kardinál Dominik Duka v uzavřené katedrále bez účasti veřejnosti. Bude na ní prezident Miloš Zeman s manželkou Ivanou. Vláda pro tuto bohoslužbu udělila výjimku, zúčastnit se jí může 60 lidí a ne povolených 15.

Česká televize odvysílá projekt Dnes před 75. lety, v němž bude během dne připomínat vývoj situace během Pražského povstání. Český rozhlas připravil k výročí Pražského povstání speciální vysílání, přinese například rekonstrukci klíčové hodiny bitvy o rozhlas. V revolučních květnových dnech se vedly o Československý rozhlas jako o jediný zdroj necenzurovaných informací mezi německou armádou a českými povstalci tvrdé boje. Padlo při nich na 170 lidí.

Po poledni rozhlas odvysílá projevy předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), předsedy Sněmovny Radka Vondráčka (ANO), premiéra Andreje Babiše (ANO), pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) a slovenského velvyslance Petera Weisse. Od 17:05 bude hostem vysílání Českého rozhlasu prezident Miloš Zeman.