Hlavní obsah

Před 69 lety prorazili železnou oponu v transportéru

Ještě před svítáním se ke střežené hranici nedaleko Lískové na Domažlicku blížil obrněný transportér. Uvnitř se tísnilo osm lidí. Vůz však před hlídkou nezastavil, ale prorazil zátarasy a dostal se přes železnou oponu. Od unikátního úniku, který inicioval Václav Uhlík z Líní na severním Plzeňsku, právě uplynulo 69 let.

Foto: archiv pamětnice (2) a foto archiv bezpečnostních složek

Obrněný transportér, který Václav Uhlík upravil.

Článek

Šlo o dlouho připravovanou a utajovanou akci. „Nikdo o ní nevěděl, ani naši nejbližší. Otec po nástupu komunistického režimu přišel o autoopravnu a pracoval v lese. Chtěl utéct, a tak si pořídil torzo obrněného transportéru, které začal dávat s přáteli dohromady,“ řekla Právu dcera Eva Heathman, rozená Uhlíková, žijící v Americe.

Příběh amerického osvoboditele oživil vnuk

Domácí

Právě do Spojených států chtěl její otec rodinu dostat. Napoprvé se jim uniknout z Československa nepovedlo, stroj měl totiž technické problémy. Druhý pokus byl 25. července 1953.

Otec chtěl utéct, a tak si pořídil torzo obrněného transportéru, které začal dávat s přáteli dohromady
Eva Heathman

„Vyrazili jsme velmi brzy ráno. Plakala jsem a ptala jsem se, kam jedeme. Maminka cestou zpívala a vyprávěla mi oblí­bené příhody o Spejblovi a Hur­vínkovi,“ řekla pamětnice, které tehdy byly čtyři roky, ale událost má dodnes před očima.

Foto: archiv pamětnice (2) a foto archiv bezpečnostních složek

Už v Bavorsku: v tmavých šatech Marta Uhlíková, ve světlých Libuše Hrdonková.

Posádku tvořili její rodiče Václav a Marta, bratr Václav, dále Libuše Hrdonková, jež se po válce provdala za amerického vojáka Leonarda Clouda a toužila za ním uprchnout, Walter Hora, Václav Krejčiřík a Josef Písařík.

Ohromení vojáci nestříleli

Kolem 4.40 hodin ráno zpozoroval velitel hlídky poblíž Lískové obrněný transportér. Dal mu znamení, aby zastavil. Vozidlo sice zpomalilo, pak ale přidalo a jelo přímo na velitele. Ten v poslední chvíli uskočil. On i další vojín, který byl na strážní věži, zůstali jako opaření a nenapadlo je ani střílet. Transportér zatím mířil k Nemanicím a dál k osadě Höll.

FOTO: Veterány spojeneckých vojsk v Konvoji osvobození

Stalo se

„Pak otec měnil podvozek, místo kol nasadil pásy. Byl velmi naštvaný, nešlo mu to. Někteří mu pomáhali a nadávali. My uvnitř jsme si jen šeptali, měli jsme strach. Bratr plakal,“ líčila Eva Heathman.

Posádka šťastně dojela do Bavorska. Asi po 30 kilometrech ji zastavili němečtí pohraničníci a američtí vojáci. Následovaly výslechy a vyšetřování. Brzy se však příběh českých emigrantů dostal do světových médií a novináři transportér pokřtili Tank svobody.

Foto: archiv pamětnice (2) a foto archiv bezpečnostních složek

Čtyřletá Eva Uhlíková

Následovala vytoužená Amerika

„Otec a Libuše promluvili nejdříve v rádiu Svobodná Evropa. Příbuzní se tak dozvěděli, kde jsme a že jsme v pořádku,“ doplnila.

Následovala vytoužená Amerika, kde se Uhlíkovi usadili. „Můj otec byl v některých věcech génius. Rodině postavil dům, byl neuvěřitelně zručný. Dokázal lidi přesvědčit. Na druhou stranu byl hrdý, neměl rád autority a potřeboval mít všechno pod kontrolou. I když se naše cesty později rozešly, právě díky němu jsme se dostali do svobodného světa,“ dodala Eva Heathman.

Jaké svobody vlastně chceme? Klára Vlasáková nad knihou o dospívání na konci dějin

SALON

Výběr článků

Načítám