Článek
Šlo o dlouho připravovanou a utajovanou akci. „Nikdo o ní nevěděl, ani naši nejbližší. Otec po nástupu komunistického režimu přišel o autoopravnu a pracoval v lese. Chtěl utéct, a tak si pořídil torzo obrněného transportéru, které začal dávat s přáteli dohromady,“ řekla Právu dcera Eva Heathman, rozená Uhlíková, žijící v Americe.
Příběh amerického osvoboditele oživil vnuk

Právě do Spojených států chtěl její otec rodinu dostat. Napoprvé se jim uniknout z Československa nepovedlo, stroj měl totiž technické problémy. Druhý pokus byl 25. července 1953.
Otec chtěl utéct, a tak si pořídil torzo obrněného transportéru, které začal dávat s přáteli dohromady
„Vyrazili jsme velmi brzy ráno. Plakala jsem a ptala jsem se, kam jedeme. Maminka cestou zpívala a vyprávěla mi oblíbené příhody o Spejblovi a Hurvínkovi,“ řekla pamětnice, které tehdy byly čtyři roky, ale událost má dodnes před očima.

Už v Bavorsku: v tmavých šatech Marta Uhlíková, ve světlých Libuše Hrdonková.
Posádku tvořili její rodiče Václav a Marta, bratr Václav, dále Libuše Hrdonková, jež se po válce provdala za amerického vojáka Leonarda Clouda a toužila za ním uprchnout, Walter Hora, Václav Krejčiřík a Josef Písařík.
Ohromení vojáci nestříleli
Kolem 4.40 hodin ráno zpozoroval velitel hlídky poblíž Lískové obrněný transportér. Dal mu znamení, aby zastavil. Vozidlo sice zpomalilo, pak ale přidalo a jelo přímo na velitele. Ten v poslední chvíli uskočil. On i další vojín, který byl na strážní věži, zůstali jako opaření a nenapadlo je ani střílet. Transportér zatím mířil k Nemanicím a dál k osadě Höll.
FOTO: Veterány spojeneckých vojsk v Konvoji osvobození

„Pak otec měnil podvozek, místo kol nasadil pásy. Byl velmi naštvaný, nešlo mu to. Někteří mu pomáhali a nadávali. My uvnitř jsme si jen šeptali, měli jsme strach. Bratr plakal,“ líčila Eva Heathman.
Posádka šťastně dojela do Bavorska. Asi po 30 kilometrech ji zastavili němečtí pohraničníci a američtí vojáci. Následovaly výslechy a vyšetřování. Brzy se však příběh českých emigrantů dostal do světových médií a novináři transportér pokřtili Tank svobody.

Čtyřletá Eva Uhlíková
Následovala vytoužená Amerika
„Otec a Libuše promluvili nejdříve v rádiu Svobodná Evropa. Příbuzní se tak dozvěděli, kde jsme a že jsme v pořádku,“ doplnila.
Následovala vytoužená Amerika, kde se Uhlíkovi usadili. „Můj otec byl v některých věcech génius. Rodině postavil dům, byl neuvěřitelně zručný. Dokázal lidi přesvědčit. Na druhou stranu byl hrdý, neměl rád autority a potřeboval mít všechno pod kontrolou. I když se naše cesty později rozešly, právě díky němu jsme se dostali do svobodného světa,“ dodala Eva Heathman.
Jaké svobody vlastně chceme? Klára Vlasáková nad knihou o dospívání na konci dějin
