Článek
„U přechodných pěstounů budou velké změny. Navrhujeme zvýšit měsíční částku na třicet tisíc, ale konkrétní číslo bude ještě předmětem diskuse,“ řekla na výboru náměstkyně ministerstva práce Jana Hanzlíková. Přechodní pěstouni, kteří si berou do péče dítě bez domova maximálně na jeden rok, dnes pobírají dvacet tisíc korun měsíčně.
Zároveň by mohli dostat jednorázovou částku při převzetí dítěte, kterou dnes dostávají dlouhodobí pěstouni, tedy ti, kteří se o dítě starají až do jeho plnoletosti. Příspěvek je nyní odstupňován podle věku dítěte od osmi do dvanácti tisíc a slouží především k zakoupení nezbytné základní výbavy.
Nově by na něj mohli mít nárok i přechodní pěstouni. Jeho výši ale ministerstvo řeší. „Přechodní pěstouni si mohou brát během roku do péče i více dětí, proto uvažujeme buď o tom, že by příspěvek byl nižší než u dlouhodobých pěstounů, případně by byl nějak zastropován,“ uvedla na výboru Hanzlíková.
Maláčová: Zálohované výživné je signál, že stát pomůže lidem v nouzi
Na víc peněz by si mohly přijít i doprovodné organizace, které dnes na jednu pěstounskou rodinu dostávají 48 tisíc korun ročně a upozorňují, že tato částka se nezvyšovala od roku 2013, kdy vstoupila v platnost současná novela. O částce ministerstvo teprve rozhodne, k jejímu navyšování jsou však někteří politici skeptičtí, včetně ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Nově by také nyní mohli pěstouni svoji doprovodnou organizaci změnit pouze jednou za rok, a to k určitému datu, podobně, jak to dnes funguje u zdravotních pojišťoven.
Jednotliví pracovníci doprovodných organizací obhospodařují zhruba patnáct až dvacet pěstounských rodin, průměrný plat jednoho pracovníka činí podle MPSV 19 500 korun.
Pěstounka Lenka Cingrošová: Miminko ke zdravému vývoji potřebuje milující náruč
Změny by se měly dotknout i pěstounů, kteří vychovávají děti svých příbuzných. Právě příbuzenská pěstounská péče je v ČR nejrozšířenější, podle Hanzlíkové má ministerstvo v budoucnu v plánu příbuzenskou péči legislativně oddělit.
Poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová na výboru řekla, že komunisté by podpořili návrh, podle kterého by příbuzenští pěstouni nepobírali odměnu pěstouna, ale naopak by jim byl navýšen příspěvek na potřeby dítěte.
Poslanec ANO Aleš Juchelka v diskusi připomněl, že odměna pěstouna se stále počítá jako sociální dávka, nikoliv jako mzda, pěstouni si tak nemohou například brát hypotéky. Podle něj by pěstounům pomohlo, kdyby byli se státem v pracovně-právním vztahu.
„I tímto směrem můžeme uvažovat, ale pokud bude pěstounská péče stále propojena s příbuzenskou, tak určitě ne,“ odpověděla mu Hanzlíková. „Pokud se to podaří oddělit, tak budeme moci hovořit o úplné profesionalizaci pěstounů. Ale je to určitě otázka několika let,“ řekla.
Více Klokánkům a dětem z domovů
Návrh novely také počítá se zvýšením státního příspěvku pro zařízení vyžadující okamžitou pomoc (například Klokánky) ze současných 22 800 tisíc měsíčně na každé dítě na 30 tisíc.
Stát by měl také více podpořit děti, které odcházejí z dětských domovů. Jak Právo už v červnu informovalo, zvažuje se sjednotit jednorázovou částku „odchodného“, která dnes závisí na libovůli ředitelů ústavů, na 25 tisíc korun, tak, jak je to u dětí v dlouhodobé pěstounské péči. Zároveň by ale mladí dospělí, kteří studují, dostávali od státu měsíční příspěvek 15 tisíc korun.
Stovky dětí mají naději na příspěvek 15 tisíc měsíčně
Hovořilo se rovněž o transformaci kojeneckých ústavů na dětská centra, ve kterých by nově měly být pouze děti vyžadující zdravotní péči, kterou by hradila pojišťovna.
Novelu zákona mělo MPSV podle legislativního plánu předložit vládě už v září tohoto roku, pak ale termín odsunulo.
Sociální výbor Sněmovny ve středu také do svého čela zvolil poslankyni ANO Janu Pastuchovou, která dostala dvanáct hlasů ze šestnácti, jeden byl neplatný. Výbor dříve vedla poslankyně Radka Maxová, která v červnu získala mandát europoslankyně. Několik měsíců výbor prozatímně vedl poslanec ODS Jan Bauer.