Pražští policisté řeší vulgární protižidovské urážky

Zabýváte se případem z konce května, kdy nejméně dva muži vulgárně nadávali mladé ženě na sociální síti X kvůli jejímu údajnému židovství či vyznání? Použili přitom výrazy „židovská svině“, „židovská ku.va“ nebo „nelidská svině“, se kterou by „mělo být takto i zacházeno“.

Odbor extremismu a terorismu se zabývá každým oznámením, o němž se dozví. Ať už je to formou podání od oznamovatele, nebo závadový příspěvek sám vlastní operativní činností vyhledá. V důsledku nárůstu sociálních sítí, jejichž spektrum je čím dál širší, není v silách Policie ČR zachytit veškerý obsah ve veřejném prostoru, který by mohl vykazovat znaky protiprávního jednání, ať už v rovině trestného činu, nebo přestupku.

Není výjimkou, že se náš odbor též zabývá příspěvky, které vybočují z obecného měřítka mravních a sociálních hodnot uznávaných většinovou společností, ale po zhodnocení celého kontextu ani znaky trestného činu, ani přestupku nenaplňují. Příspěvkem, na který jste upozornili, se budeme dále zabývat.

Jaké tam je případně podezření a pro který trestný čin? Snažíte se zjistit totožnost autorů nadávek a případně je vyslechnout, stejně tak tu ženu?

Každý příspěvek, který prověřujeme, je vyhodnocován v širším smyslu. Analyzuje se nejen jazyková část výroku, ale též kontext konverzace či projevy pisatele na internetu. Obecně je nutné zmínit, že dohledání pachatele na sociálních sítích je závislé na mnoha faktorech. Vystupování na sociálních sítích bývá často anonymní.

Problematickým prvkem u sociálních sítí bývá jejich provozovatel, chcete-li vlastník, který není vázán naší vnitrostátní právní úpravou, neboť se jedná o zahraniční společnosti. Záleží pak na mezinárodních smlouvách mezi ČR a jinými státy, zda vyžadované informace poskytnou. Konkrétně u sociální sítě X je získání těchto informací v současné době v podstatě nemožné.

Jde podle vás o trestný čin nebo přestupek či alespoň o podezření na nezákonné jednání?

Jak již bylo uvedeno, konkrétní příspěvek, na který jste upozornili, je v současné době vyhodnocován a analyzován, probíhají šetření. Policie šetří věc v souladu s ustanovením paragrafu 158 odstavce 1 trestního řádu (Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele - pozn. red.).

Jsou podobné slovní útoky na sociálních sítích v současnosti běžné?

Současná společnost se čím dál častěji ubírá do anonymního světa sociálních sítí, kde se projevuje pod rouškou domnělé anonymity. Mám za to, že v reálném životě by se takto projevoval jen zlomek uživatelů sociálních sítí.

Přímou úměrou k nárůstu sociálních sítí a jejich uživatelů dochází i k nárůstů takovýchto výroků.

Jsou takové útoky, i když třeba jen slovní, nebezpečné?

Nelze jednoznačně říci, zda slovní výrok v podobě příspěvku na sociální síti je či není nebezpečný. Vždy je nutné hodnotit velké množství hledisek. Mezi tato patří mimo jiné například vztah oběti a pachatele, osoba pachatele včetně její kriminální minulosti, též skutečnosti, zda má vůbec osobní i materiální možnosti naplnit to, čím hrozí, zda je držitelem zbrojního průkazu, vlastníkem zbraní či zda se jedná o osobu trpící například psychickou poruchou či nemocí. Nebo zda se jedná o ojedinělý exces.

Což je jen demonstrativní výčet okolností, které pak značí nebezpečnost příspěvku nebo tuto nebezpečnost vyvracejí. De facto lze hovořit o okolnostech, které mohou vykazovat znaky radikalizace jedince či skupiny osob, která může začít slovním projevem a dále vyvrcholit brachiálním násilním.

V neposlední řadě je třeba uvažovat nad tím, co příspěvek v poškozeném vyvolá, zda je výhrůžka způsobilá v poškozeném vyvolat strach, omezit ho v běžném způsobu životu apod.

Souvisí to podle vás i se situací v Pásmu Gazy a rozdělení veřejnosti fakticky na dva tábory - podporovatele Izraele a jeho odpůrce?

Každý projev extremistického chování je odrazem aktuálního dění ve společnosti, ať už se jedná o politické otázky či nikoli. Současná situace v pásmu Gazy není výjimkou. Hovořit o rozdělení společnosti na dva tábory je ve zdejších podmínkách příliš silným výrazem.

Na území hlavního města Prahy se od události z loňského 7. října (útok palestinského teroristického hnutí Hamás na území Izraele - pozn. red.) pořádají shromáždění jak na podporu Izraele, tak Palestiny, kdy nedochází k žádným významným střetům mezi podporovateli jedné či druhé skupiny. Lze shrnout, že daná shromáždění odsuzují ztráty na životech tamního obyvatelstva.

Avšak v kontextu antisemitských projevů nedošlo ani touto zahraniční politickou situací k rapidnímu nárůstu takovýchto příspěvků na sociálních sítích.

Čím si vysvětlujete určitou větší vlnu antisemitismu anebo obecně nesnášenlivosti mezi lidmi a náladu ve společnosti?

Jak již bylo uvedeno, k rapidnímu nárůstu antisemitismu v souvislosti se situací v Pásmu Gazy nedošlo. Antisemitismus má své kořeny již hluboko v minulosti a není odrazem jen současného dění.

Obecně dochází ve společnosti k nárůstu nenávisti, netolerance a nesnášenlivosti, pro kterou jsou sociální sítě ideálním prostředím.

Můžete upřesnit počet případů, kterými se za poslední dobu zabýváte, ať už jde o antisemitismus, ale také o rasovou či jinou nesnášenlivost vůči jiné národnosti či zemi?

Od počátku situace v Pásmu Gazy evidujeme nižší jednotky případů, které mají antisemitský podtext. Počet případů se proti minulým letům nijak rapidně nezvýšil.

Proti tomu válečný konflikt na Ukrajině zvedl v České republice vlnu nenávisti jak proti příslušníkům ukrajinské národnosti, tak proti Rusům. Zde hovoříme o nárůstu případů o 100 procent.