Hlavní obsah

Pražský tunel Blanka proražen, čety razičů se potkaly pod Korunovační

16. 2. 2010, 19:54Praha

Kontroverzní ražba jižního tubusu komplexu Blanka v Praze byla v úterý dokončena. Raziči postupující směrem od Letné se pod zemí setkali s kolegy razícími ve směru od Pelc-Tyrolky. Informovalo o tom tiskové oddělení pražského magistrátu. Tato část ambiciózního projektu pražského magistrátu na sebe upoutala pozornost kvůli propadům půdy či otřesům přilehlých historických budov.

Raziči se potkali 35 metrů hluboko pod ulicí Korunovační.

Článek

Délka jižní tunelové trouby je celkem 2,22 kilometru. S její ražbou se začalo v září 2007 v Troji. V srpnu 2009 se začalo i z letenské strany. Raziči se v úterý spojili asi 35 metrů hluboko pod ulicí Korunovační, přibližně uprostřed mezi křižovatkami s ulicemi Jana Zajíce a Sládkova.

Tunelování v oblasti budilo nepříznivé ohlasy. V místním parku Stromovka se dvakrát nad tunelem propadla země. V květnu roku 2008 se v důsledku práce razícího stroje v parku Stromovka otevřela jáma o průměru deseti metrů.

Navzdory ujišťování pražského primátora Pavla Béma, že podobným případům předejde, se v říjnu téhož roku nedaleko od první jámy země znovu propadla. Uprostřed trávníku zel kráter o rozměrech zhruba dvacetkrát dvacet metrů. Bém tentokrát slíbil najít a potrestat viníka, toho však policie neodhalila.

Lidé žijící v blízkém okolí ražby si také stěžovali na nadměrný hluk, který podzemní práce způsobují. Vrty podle očitých svědků otřásaly stěnami, kolem budov byla postavena dřevěná lešení, která mají chránit chodce před padající omítkou.

Stavba jižní části Blanky navíc zcela zdevastovala letenskou pláň. Na ní měla původně stát nová Národní knihovna architekta Jana Kaplického, z toho ale z mnoha důvodů sešlo. Jedním z argumentů pro zrušení výstavby proslulé "Chobotnice“ bylo také narušení historického rázu okolí. S historickými budovami místo toho v poslední době otřásala ražba tunelu.

Oba konce tunelu se potkaly, odchylka je asi osm milimetrů

Tunel Blanka je součástí severozápadní části vnitřního automobilového obchvatu metropole. Investorem městského okruhu je magistrát. Většina silnice povede v tunelech, náklady na stavební práce by měly dosáhnout 21,2 miliardy korun, technologie budou stát další 4,5 miliardy korun. Tunelový komplex Blanka má být hotov v roce 2011.

Tunel má doplnit už provozovanou 17 kilometrů dlouhou část okruhu se Zlíchovským tunelem, tunelem Mrázovka a Strahovským tunelem. Podle magistrátu tu bude signál pro mobilní telefony, nouzové východy, SOS výklenky a tunelový rozhlas. Nad bezpečností budou bdít kamery, vzduchotechnika prý zajistí odvod zplodin a přívod čistého vzduchu.

Severní tunelová trouba byla proražena už před měsícem.