Článek
Zámečník uvedl, že je to kvůli apoštolům, které návštěvníci Staroměstského náměstí vídávají až v tuto hodinu. Pokud by boční hodiny přeřídil přeci jenom už v noci, musel by se kvůli nim na věž stejně ráno vracet.
"Při přeřizování orloje se vše dělá hokus pokus, není tam nic, co bych pevně nastavil, takže to dělám tak nějak z praxe a od oka," řekl Zámečník. Orloji prý přeřizování vůbec neškodí.
Zámečník upraví vypouštění apoštolů, kteří chodí od devíti ráno do devíti večer. Pak přijdou na řadu bílé boční ciferníky, které právě budou letní čas ukazovat o něco déle. Jejich přeřizování se neliší od klasických hodin. Orlojník přichází pokaždé už kolem osmé a čeká na devátou, kdy začne produkce apoštolů. Chce si být jist, že je vše, jak má být.
Astroláb, tedy velký číselník nahoře, na kterém běhá měsíc a slunce, se nepřeřizuje. Stále ukazuje středoevropský čas. "Slunce, měsíc ani hvězdy nad námi nezajímá, jestli si tady děláme letní nebo zimní čas," dodal Zámečník, který se stará o pražský orloj už dvacet let.
Orloj zhotovil začátkem 15. století Mikuláš z Kadaně, později jej údajně zdokonalil mistr Hanuš z Růže. Podle pověsti jej radní nechali oslepit, aby nemohl vyrobit kopii, Hanuš z pomsty stroj zastavil. Ve skutečnosti orloj přestal fungovat v roce 1865 a hrozilo, že bude odstraněn. Mechanizmus dokázal opravit hodinář Ludvík Hainz, tato firma se o orloj stará do současnosti.